Ve finské Jyväskylä načal druhou sezonu. Po pouhých sedmi utkáních ale David Tomášek severskou štaci nečekaně utnul. „Necítil jsem se tam úplně žádaný. Taky tam byly nějaké finanční potíže,“ přiznává 23letý útočník, který si nakonec plácl se Spartou. Včera si za Pražany odbyl premiéru. V Mladé Boleslavi začal zvolna ve čtvrté formaci, na ledě strávil 13 minut, blýsknul se několika pohlednými akcemi. Proti Bruslařům slavil výhru 2:1 v prodloužení.
Máte za sebou vítěznou premiéru v dresu Sparty. Jaké jsou pocity?
„Dobré! Vyhráli jsme, to je hlavní. Nějakou dobu jsem nehrál, ani moc netrénoval. Musím říct, že to byl těžký zápas. To jsem čekal. Byl to zase víceméně úplně jiný styl hokeje. Z osobního hlediska jsem se tak od druhé poloviny začal cítit dobře a začalo to mít parametry. Jsem docela šťastný, jak jsem zvládl plno situací. Bylo to ode mě docela solidní.“
Byl jste nervózní?
„Nervozitu jsem úplně necítil, spíš takový pocit, co se bude dít a jak bude můj výkon vypadat. Abych toho nezkoušel moc, ale taky převedl něco ze svého umění. Hlavní bylo dostat se do tempa, nohy i hlavu. Jsem rád, že to mám za sebou. Máme tým silný a samozřejmě chvilku trvá, než se mi najde nějaké místo, kde budu hrát.“
Vyhovovalo vám, že jste začal ve čtvrté lajně? Byl jste trochu schovaný.
„Ano, bavili jsme se o tom s trenéry. Oni nějakým stylem trénovali a hráli v pátek. Rozhodně jsem neměl v plánu to tady celý rozbořit. Musím taky znát nějaké své limity, když má člověk po týdnu jen jeden pořádný trénink. Nastupovali jsme ale i do docela těžkých situací, byla tam nějaká oslabení ode mě, takže to jsem musel zvládnout a myslím, že se nám to podařilo perfektně. Ve třetí třetině tam byly i nějaké akce a přihrávky do šancí ode mě. Snad v tom budu nějakým stylem pokračovat.“
Jste ve Spartě chvíli, ale jaký máte zatím pocit z týmu? Cítíte z něj sílu?
„Síla v týmu je, jen se to musí srovnat. Plno nových hráčů, teď jsem přišel ještě já. Není to lehké složit dohromady. Člověk trochu cítí lehčí napětí, od Sparty se čeká hodně. Zároveň si myslím, že čtyři kvalitní lajny je velká pomoc týmu třeba do závěrečné části sezony nebo do play off. Tam to může fungovat.“
Už ve 14 letech jste odešel do zámoří, ve Spartě jste ale do té doby hokejově vyrůstal. Chodil jste do kotle, zažil jste zlatou éru. Je pro vás premiéra v rudém dresu splněným snem?
„To je těžký. Vyrůstal jsem v Praze a teď, když jsem se vracel, tak Sparta byla první volba. Byl jsem s ní v kontaktu už hodně dlouhou dobu. Zároveň to nebylo tak, že jsem chtěl hned skončit v zahraničí a vrátit se domů za každou cenu. Bylo za tím plno věcí a člověk se snaží udělat nejlepší rozhodnutí. Nakonec jsem se rozhodl být doma, hrát za kvalitní tým. Je to speciální, že jsem doma, chodil jsem do Holešovic a viděl jsem Petra Tona a Jardu Hlinku jako hráče a teď je nám ve vedení, v tom je to něco speciálního.“
Co stojí za vaším nečekaným koncem Jyväskylä?
„Nebudu zabíhat do detailů, máme nějakou dohodu. Neseděl jsem na tribuně, bodoval jsem, ale přes léto se vyměnilo vedení. To je vždycky otazník… jakým stylem to půjde a samozřejmě jsem měl pocit, že jako jediný cizinec hraju trochu druhé housle. Necítil jsem se tam úplně žádaný. Zároveň tam byla druhá půlka problému, kdy oni měli nějaké finanční potíže. Bylo za tím plno věcí. Zároveň jsem věděl, jak je to těžká doba, když člověk skončí v říjnu a týmy v Evropě jsou plné. Naskytla se Sparta a rozhodl jsem se to vzít. Nemá cenu se trápit někde v zahraničí, tam musí být člověk vytížený a spokojený, aby mu to dávalo smysl.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
