Poprvé si zachytal za Dynamo. Do zápasové výstroje se oblékl po takřka dvou měsících. A podal úžasný výkon. Brankář Pavel Kantor dlouho držel Bílé Tygry za obojek. Necelé tři minuty chyběly, aby Pardubice po čtyřech zápasech zase naplno bodovaly. Nestalo se. Prohra 2:3 v nájezdech. Velká pachuť z dalšího zpackaného závěru. „Bod ale musíme brát,“ ví hrdina Kantor. Proč skončil ve Velké Británii a jaký má vztah s konkurentem Ondřejem Kacetlem?
Pětašedesát minut plus pak v nájezdech jste byl v jednom kole. Popravdě se divím, že ještě stojíte na nohou.
„To já taky, s dovolením se ale aspoň opřu o zeď. Jsem fakt totálně vyšťavený. Normálně by to nebyl problém, ale fakt jsem skoro dva měsíce nechytal. Zápas člověku nic nenahradí, na tréninku můžete makat, jak chcete.“
Takže proto se před nájezdy rozcvičoval i váš parťák Ondřej Kacetl?
„Přesně tak. Byl jsem hrozně zavařený. V prodloužení se hrálo skoro celých pět minut v našem pásmu, motali nás. Nemohl jsem ani dojet ke střídačce. Trenér gólmanů se mě ptal, jestli tam zvládnu aspoň stát. Tak jsem mu říkal, že to zkusím. Nakonec jsem to zvládnul, bohužel to ale k druhému bodu nestačilo.“
Trenér vám dal do ruky tablet a pouštěl vám nájezdy hráčů soupeře z minulých utkání. Pomohlo to?
„Myslím, že jo. Ptal jsem se ho na Libora Hudáčka, zajímalo mě, co dělá. Je to strašně šikovný hráč. Trenér mi tam rychle vykouzlil nějaké jeho nájezdy, co asi našel někde na You Tube. Třeba na Rosťu Marosze mi ukázal asi tři nájezdy, všechny střílel na lapačku a teď mi to flákl pod vyrážečku a dal gól, takže to moc nevyšlo.“
Ještě tři minuty před koncem jste vedli, sahali jste po výhře. Nakonec máte jen bod. Je to klišé, ale před zápasem byste ho asi brali, ne?
„Myslím, že určitě. Nemohli jsme čekat, že tady Liberec převálcujeme 5:0 a pojedem domů. Po tom průběhu zápasu ten bod musíme brát, domácí byli většinu zápasu jasně lepším týmem.“
Z posledních 11 duelů Dynamo vyhrálo jediný. Psychika týmu musí být pořádně dole.
„Bohužel je to tak. Nejhorší na tom je, že my nikde nedostáváme žádné šišky, nikdo nás výsledkově neválcuje. Bohužel se nám nedaří dotáhnout ty koncovky. Je to ubíjející. Kdybychom nějaký ten zápas vyhráli za tři body, zvedlo by nás to. V šatně jsme si ale říkali, že musíme jít krok po kroku.“
Na první příležitost v brance Pardubic jste čekal čtyři zápasy. Nedoufal jste, že to přijde o něco dřív?
„Káca chytal výborně. Sice jsme ty zápasy prohrávali, ale dostávali jsme jeden, dva góly. Teď jsem tu šanci dostal, tak jsem rád. Chodím každé ráno do práce, snažím se ji dělat poctivě. Když mě tam trenéři pošlou častěji, budu jen rád.“
Potřetí v řadě jste venku po druhé třetině vedli. Potřetí jste prohráli. Za tím nejde hledat nic jiného než selhání v hlavě.
„Sami se o tom v kabině bavíme, víme to. Vedeme, skočí tam posledních deset minut hry a my se poděláme. Jen odhazujeme puky, hrajeme nesmyslně, děláme pitomé fauly. To nás pak stojí zápasy. Pořád ale věřím, že se to může obrátit. Kdybychom dostávali všude naloženo, bylo by to v prdeli. Takhle ale pořád věřím.“
Na druhou stranu, zase se potvrdilo, že týmy z čela extraligy dokážete potrápit.
„Je to tak. Tyhle mančafty hrají víc hokej. Třeba Zlín u nás jen stál na modré a bránil. Jen čekali na naši chybu. Bohužel je k ničemu, že s mančafty nahoře držíme krok. Raději bych byl, kdybychom porazili ty týmy kolem nás, odskočili bychom jim a byl by klid.“
Je to i o tom, že vám tam v útoku nespadne žádná šmudla? Liberec dával vyrovnávací gól na 1:1 v přesilovce tak, že přihrávku za vaše záda nechytatelně srazil váš vlastní spoluhráč.
„Těžko říct. Kluky by to ale asi pozvedlo, začali by si pak víc věřit. My bohužel obecně těch gólů moc nedáváme. Nám by pomohl každý gól, takhle bych to asi řekl.“
Hodně se o tom napovídalo o vašem komplikovaném vztahu s Ondřejem Kacetlem. Po utkání jste se ale normálně bavili, v nájezdech vám fandil, povzbuzoval vás.
„Je to celé nesmysl. Nikdy jsme spolu žádný konflikt neměli. Neříkám, že jsme největší kamarádi na světě, ale nikdy jsme se nechytli. Působili jsme spolu dva roky v Hradci, obě sezony dopadly výborně, ať jsem chytal já nebo Káca. Byl z komára udělaný velbloud.“
Nemůžu se nezeptat na váš brzký konec ve Velké Británii. Proč tam vaše angažmá skončilo už po dvou zápasech?
„Brali mě jako jedničku na začátku sezony, pak ale nečekaně přivedli ještě Tomáše Dubu. V Británii je omezený počet cizinců. Gólman, který nechytal, nemohl být ani na střídačce. Byl jsem jen na tribuně. Dostal jsem jen dva zápasy. Trenér mi pak řekl, že se mu líbí, jak chytá Tomáš a chce to postavit na něm, tak jsme to ukončili.“
Nebyla už před tím ve hře extraliga? Končil jste jako mistr s Třincem, ač jste v play off nechytal. Směr jste ale nabral hodně nečekaný.
„Extraliga ve hře byla. Jednalo se i o pokračování v Třinci, oni ale už během sezony měli podepsané Bartošáka i Kváču. Na ně jsem dlouho čekal, pak už ale v Česku nebylo nic, co by mě extra oslovilo. Nic nebylo úplně ideální. Anglie ale pozor! Byl jsem z toho sám hodně překvapený. První přátelák a přišlo sedm tisíc diváků. Servis fantastický, tři velké posilovny. Starali se o nás parádně. Kdo slyší hokej a Anglie, řekne si: panebože, co to je. Opak je ale pravdou.“
Góly
Domácí: 42:30. L. Hudáček, 57:14. Lenc, . P. Jelínek
Hosté: 35:55. M. Beran, 53:20. Mandát
Sestavy
Domácí: Hrachovina (Peters) – Knot (A), Šmíd, Graborenko, Derner, Kolmann, T. Hanousek, Havlín – Birner (C), L. Hudáček, Ordoš – Lenc, Filippi, Marosz – M. Zachar (A), P. Jelínek, L. Krenželok – Rychlovský, A. Musil, J. Vlach.
Hosté: Kantor (Kacetl) – Eklund, Holland, J. Kolář (C), T. Voráček, Mikuš (A), J. Zdráhal, Ivan – Mandát (A), R. Kousal, Tybor – Machala, Harju, Blümel – Kusý, T. Knotek, D. Kindl – M. Beran, Pochobradský, Matýs.
Rozhodčí
Hejduk, Sýkora – Lhotský, Svoboda
Stadion
Home Credit Aréna, Liberec
Návštěva
5 120 diváků
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
