Rychlík Dzierkals táhne Plzeň: Vyhlídka na NHL? Hlavní je tady a teď

Jsou jako námořníci hokeje. Hráči z Lotyšska střídají štace jak přístavy. Čtyři, pět, šest, to pro ně není žádná míra. Martin Dzierkals včetně juniorů hraje sedmou soutěž a ve čtvrté zemi mimo svou domovinu.

Na sklonku léta přišel do týmu rozklíženého marodkou, který se celou přípravu nedokázal sejít kompletní. Sám byl rozehraný z olympijské kvalifikace, což mu určitě pomohlo. Patřil k tomu nejlepšímu, co mohla Plzeň nabídnout. I tenhle cizinec se povedl. Mužstvo se mezitím vypotilo z nejhoršího, vzchopilo se a začalo růst. Chytili se další hráči a zprvu odskočený lotyšský reprezentant neslevuje z toho, kde započal.

„Samozřejmě jsem rád, že se mi daří, ale hlavní je, aby se dařilo týmu. Pokud zvítězíme, je to skvělé, ale musím na to zapomenout. Začíná nový den. Když se daří a všechno běží podle představ, jsem rád, ale v hokeji je to jednou nahoře, podruhé dole, forma se mění. Snažím se zůstat naladěný tak, že jeden zápas končí a už se soustředím na další. Potřebujeme vyhrávat, potřebujeme body, chceme uspět a to je nejdůležitější. A já jsem tady proto, abych k tomu mužstvu dopomohl. Pokud se to povede, jenom dobře. Člověk se nemůže upínat k tomu, co bylo dneska. Musí zapnout a pracovat dál,“ přemítá rodák z Rigy.

Je rychlý jak vítr. Jakmile popadne puk a vyrazí po křídle, v hledišti jen zahučí. V hitparádě Indiánů mu s bilancí 7+12 po 20 zápasech mu náleží druhé místo za Švédem Ludwigem Blomstrandem a desáté v extralize. Se 14 body na přesilovce je nejlepší ze všech. Prožil sérii sedmi utkání v řadě, v nichž si připsal aspoň jednu čárku. Později byl zase čtyřikrát po sobě nulový, do šancí se však dostával pořád.

Z plzeňských jezdců vypálil na branku častěji jen Michal Bulíř. A to Dzierkals kolikrát místo střely ještě přihraje. „Říkají, že jsem rychlý hráč. Mým úkolem je připravovat šance ostatním, tvořit hru. Nemyslím, že jsem vyloženě střelec, i když se o to samozřejmě snažím,“ popisuje.

Z plzeňských útočníků stráví na ledě nejvíc času po Tomáši Mertlovi, který se stal jeho dvorním centrem.