Klidně to může být největší extraligový přestup léta. Slovenský reprezentant Richard Pánik (32) se po čtrnácti letech vrací do Třince. Do klubu, kde rozjížděl velkou kariéru a odkud odcházel do NHL. Co může Ocelářům přinést? A jaká by mohla být případná úskalí staronového angažmá? Čtěte v textu iSport.cz.
PLUS | Kvalita a zkušenosti
Jestliže v NHL odehrajete deset sezon a přes pět stovek zápasů, kvalitu a zkušenosti prostě mít musíte. Pánik v zámoří postupně oblékal dresy Tampy, Toronta, Chicaga, Arizony, Washingtonu, Detroitu a Islanders. Bodově nejúspěšnější sezonu zažil v Chicagu (2016/17), kdy za 82 zápasů nasbíral 44 bodů (22+22). Válel tehdy po boku Kanea, Panarina, Toewse nebo Hossy. „Velká ofenzivní posila s obrovskými zkušenostmi. Je ostřílený z mnoha těžkých bitev, zdobí jej skvělé myšlení a kreativita, má širokou škálu zakončení,“ těší se třinecký trenér Zdeněk Moták.
PLUS | Ocelářské kořeny
Slovenský reprezentant není žádný „žoldák“, který by vnímal přesun do extraligy jako přilepšení před odchodem do hokejového důchodu. Rodák z Martina působil v Třinci tři roky v mládežnických kategoriích (2006-09), mimo jiné třeba s Tomášem Kundrátkem. Za Oceláře si také poprvé zahrál profesionální soutěž. V ročníku 2008/09 naskočil do 15 extraligových zápasů (1+1), trefil se v šestém utkání v Kladně. Další čtyři zápasy přidal v play off. „Mám na Třinec skvělé vzpomínky, vracím se do míst, která dobře znám,“ potvrdil Pánik
PLUS | Důraz a pracovitost
Do zámoří odcházel jako brilantní technik s extrémně šikovnýma rukama. Tyto schopnosti neztratil. K tomu přidal důraz. Díky urostlé figuře a solidní rychlosti se umí prosadit kolem mantinelů i v tlačenicích na brankovišti. „Někdy bych ale mohl hrát jednodušeji a tím si ulehčit život,“ komentoval s úsměvem v rozhovoru pro iSport.cz. „Občas se snažím vymýšlet a není to nejlepší. V zámoří jsem se docela změnil. Z techničtějšího hráče jsem přešel na power forvarda. Přizpůsobil jsem se,“ je si vědom slovenský útočník.
PLUS | Vítězná mentalita
Oceláři si podmanili poslední čtyři extraligové ročníky. I proto, že se naučili vyhrávat. Dostali pod kůži vítěznou mentalitu. V bojích o Stanley Cup se sice Pánik výrazněji neprosadil, ale v zámoří u dvou trofejí byl. Ve farmářské AHL dvakrát slavil Calder Cup. V roce 2012 s Norfolkem, o deset let později s Chicago Wolves. V Norfolku hrával ve formaci s Palátem a Johnsonem, hodně si rozuměli. „Že jsem v Americe začal i skončil Calder Cupem, je úsměvné,“ pokrčil rameny Pánik a doplnil: „Super, zkušenost skvělá, zážitky taky. Beru to.“
MINUS | Cestovatelský životopis
Životopis má hodně pestrý. Až moc. Je fajn, že jste žádaný, ale jestliže pendlujete z místa na místo, nepomůže to. Na klubové scéně Pánik vystřídal osmnáct týmů, přičemž tři roky v jedné organizaci jsou maximum. Stalo se tak v Třinci a v Tampě. „Pochopitelně pomůže, když zůstanete v klubu, který vás draftoval a vybral si vás. Já měl na začátku v Tampě trochu smůlu, že se změnilo vedení, které mě draftovalo. V AHL jsme měli velmi dobré roky s Ondrou Palátem a Tylerem Johnsonem, jenže pak jsem měl trošku cestovatelský hokejový život. Nelituju. Všechno je, jak má být.“
MINUS | Vstřícnost a komunikace
Se slovenskými novináři roky nemluví. „Nepište ko****ny,“ utrousil například na posledním mistrovství světa při průchodu mix zónou. Pro švýcarské reportéry v Rize mluvil, stejně tak před šampionátem kývl na rozhovor pro deník Sport. Byl vstřícný, otevřený. Proč je se slovenskými médii v „tiché válce“? Stále mu vadí, jak se v jeho rodné zemi referovalo o incidentu, který měl v roce 2018 v zámoří. Tehdy byl hráčem Arizony a policie ho v americkém městě Scottsdale vyšetřovala kvůli přestupku. V Třinci je slovenská klika hodně silná, bude zajímavé sledovat, jak začne novou kapitolu.
Očima kouče Vladimíra Vůjtka: Poctivý pracant
„Když jsem měl Richarda v reprezentaci, byl ještě docela mladý, rozvíjel se. Pamatuji si ho především jako pracanta. Nevynikal ani tak technikou, jako spíš pracovitostí a bruslením. Jasně, šikovný byl, jinak by nehrál NHL. Ale jako první bych u něj vypíchnul pracovitost. Povahově pohodový kluk. Zná svoji sílu, netrpí trémou, na ledě odevzdá, co umí. Trenéry respektuje, snažil se plnit vše, co se řeklo. V tomto byl poctivý. Pro Třinec by měl být jeho příchod plus, bude přínosem.“
Související články
