Do známého prostředí se vrátil po 33 letech. V roce 1990 ze Sparty Pavel Gross odcházel jako extraligový šampion. Teď bude chtít čekání Pražanů na titul ukončit. Vrátil se z Německa, tým převzal jako nový hlavní trenér. „Strašně se těším. S kvalitou týmu i přístupem kluků jsem moc spokojený,“ sypal ze sebe po úterním otevřeném tréninku. Po večerech si doma připomíná česká slůvka, z tlaku si těžkou hlavu úspěšný kouč nedělá.
V pondělí vyjeli společně na led poprvé. O den později otevřeli brány holešovické sportovní haly novinářům. Trenér Pavel Gross už má k dispozici kompletní tým, nescházel nikdo. Co ukázaly první hodiny sparťanů na ledě? Minimálně velký apel na aktivní pojetí hry. Spolu s kolegou Miloslavem Hořavou hráče nabádali k pohybu, obráncům zakazovali pasivitu a přílišné couvání. „Takhle je nám to vlastní,“ pokyvuje Gross.
Letní příprava je u konce. Jste spokojený s její kvalitou a průběhem?
„Jsme spokojení. Měli jsme i nějaké výstupní testy, které hodnotily hráče. Výsledky byly solidní. Někteří kluci jsou připravení velmi dobře, někteří si ještě musí domácí úkoly splnit. Tak je to ale vždycky všude. Teď už se chceme soustředit na přípravu na ledě.“
Jaký na vás zatím udělal tým dojem?
„Musím říct, že dobrý. Přístup kluků je skvělý, tým se mi líbí moc. Pracovali jsme na tom celé léto. Říkali jsme si, že bychom s tímhle mančaftem sezonu nejen zahájili, ale klidně i ukončili. Věříme mu. Klidně bych s tímhle týmem odehrál poslední zápas sezony. Tohle byl pro nás hlavní bod, na to jsme dávali fokus.“
Stihl jste už hráče poznat, nebo je to ještě příliš brzo?
„Myslím, že už jsem to docela stihl. Ale abych je opravdu znal, na to potřebujete pár týdnů, spíše měsíců.“
Jak moc je to pro vás důležité?
„Extrémně. Opravdu je chci znát. Na ledě všechno vidíte z videa, ale osobní kontakt ničím nenahradíte. Malé rozhovory o drobnostech. S každým už jsem měl taky během léta delší individuální meeting. Zajímá mě, jak kluci žijou, jaké mají rodiny, co dělají jejich děti, jaké mají hobby. Opravdu mě to upřímně zajímá.“
Měl jste možnost zapojit se do budování týmu, nebo už byla většina příchodů a odchodů hotová dřív, než jste stihl přijet?
„Něco jsem stihl, některé přestupy už ale byly hotové.“
Plánujete zapojit i mladíky? Sparťanská juniorka letos vyhrála titul.
„Určitě, ale v klubu s nejvyššími ambicemi to pouze s mladíky neuhrajete. Jeden, dva hráči se ale určitě integrují. Teď s námi trénuje Petr Hauser, který bude určitě i hrát. Nesmíme taky zapomínat, že přechod z juniorů do áčka je opravdu brutální. Skok je obrovský. Jsem rád, že máme možnost spolupracovat s Litoměřicemi.“
S parťákem Miloslavem Hořavou se už z dřívějška znáte. Těšíte se na společnou práci?
„Jasně, těším se. Pár měsíců už jsme spolu před lety strávili ve Wolfsburgu. Bude to klapat i tady. Miloš je dobrej fachman. Kdykoli přišel do Sparty, tak klub oživil a nastartoval. Bude mít plně ve své režii obranu a oslabení, bude pracovat s obránci. Bude to dobrá spolupráce.“
Máte představu o herním stylu, kterým byste se chtěli prezentovat?
„Když se na mužstvo podívám, vidím spoustu skvělých bruslařů. Z toho se bude celý systém odvíjet. Budeme brusliví, nechceme čekat na chybu soupeře. Budeme se snažit ho naopak sami aktivní hrou k chybě donutit. Budeme potřebovat trpělivost ve hře, což je strašně důležité. Máme velké obránce, vzadu chceme být cítit. Takže asi takhle.“ (usmívá se)
Jste připravený na tlak, který na vás ve Spartě čeká?
„Tlak máte všude. Není to pro mě nová věc. Jasně, Sparta je hodně mediálně sledovaná, to je jasné. Ale když ve Spartě podepíšete ať už jako hráč, manažer, nebo trenér, je vám jasné, co vás čeká. Já mám malou výhodu, že už jsem tady před 35 lety pár sezon odehrál. Už tehdy to ale s tlakem nebylo jiné. Mám taky výhodu, že jsem tu dlouho nebyl. Nemám žádné sociální sítě, internet nečtu, noviny čtu minimálně. Tlak se ke mně dostane maximálně přes vaše otázky, ale číst nic nebudu. O tlak ale vůbec nejde. Jde o to, abychom byli sami sebevědomí. Abychom znali své silné stránky a dokázali to v tréninku a pak hlavně v zápasu přenést na led.“
Měl jste čas Spartu v posledních letech sledovat? Proč jí podle vás šestnáct let vytoužený titul uniká?
„Nevím. A upřímně mě to ani nezajímá. Hodně hráčů tu nebylo, hodně dalších lidí kolem. Je těžké něco analyzovat, když u toho opravdu nejste. Neznáte kabinu, neznáte energii a chemii. Z vyprávění si dělat vlastní názor nechci.“
Berete návrat do Prahy jako návrat domů, nebo už berete Česko spíše jako cizinu?
„Takhle bych to neřekl, ale je fakt, že pryč jsem byl hodně dlouho. Dvacet dva let v Česku, pak třicet tři let v Německu. Je mi pětapadesát. Hezká čísla, že? (směje se) Jsem rodák z Ústí, za Spartu jsem hrál tři sezony. Pořád to tu znám, o prázdninách jsme sem s rodinou jezdili. Není to žádná obrovská změna nebo nějaký šok.“
Musel jste si osvěžit po spoustě let hokejovou češtinu?
(usměje se) „Dobrá otázka. Ano, doma to po večerech pořád cvičím, abych si některá slova připomněl. V Německu se všude trénuje v angličtině, takže ani to není takový problém. Naprostá většina kluků anglicky mluví. Bude to jen lepší.“
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
