Právě dnes mu začne nová éra. Václav Varaďa v extralize poprvé povede jiný tým než Třinec. V Pardubicích věří, že z nich taky vytvoří zvíře, které nenažraně bere jeden úspěch za druhým. „Kroky, které dělám, náhodné nejsou,“ říká o své práci. Mluvil o ofenzivnějším stylu, který byl vidět od Dynama v Lize mistrů i pohledu, kde by svůj tým chtěl vidět na konci základní části. Sport Magazín PLUS ke startu extraligy objednávejte ZDE>>>
Přes půl hodiny seděl Václav Varaďa za stolem při tiskové konferenci. Pak dvacet minut stál před napřaženými diktafony, kdy otázky pršely jen na něj. „To je všechno? Myslel jsem, že to bude horší,“ roztáhl pardubický kouč tvář do výrazu, který možná vidí jeho hráči, když vyhrají zápas 2:0. Pak trenér s novináři začal žertovat, když jim nabízel stolní hru o Pardubicích: „Vezměte si. Máte ji? A co vy?“ Kam se hrabou všechny hvězdy marketingu!
Dovolte jeden poznatek z tréninku. Podle mě jste jediným klubem v Česku, kde puky sbírají trenéři. Jak k tomu došlo?
„To nějak vyplynulo samo, kluci už odcházeli z ledu a já neberu sbírání puků jako nějakou podřadnou věc. Někdo potřebuje pomoc, pomůžete, kluci toho měli dost. Jejich práce je, aby odvedli maximum na tréninku. Někdy se stane, že puky sbírají oni, jindy trenéři, pak trenér a hráč. V dobrém a fungujícím týmu si lidi pomáhají.“
Takže žádná automatika, že tyhle radosti padají vždycky na nejmladšího, a když zapomene, čeká ho céres?
„Možná kdysi to tak bylo. Sám jsem to jako junior zažil ve Vítkovicích, ale kluci jsou profíci, každý cítí věci jinak. Nelpím jako trenér na věcech typu, aby nejmladší šel hned posbírat puky. Je to o respektu k hráčům a o tom, jak oni respektují vás.“
Máte pověst přísného kouče, který dbá na detaily. Dovedu si představit, že se hráči asi báli, co přijde. Podobné věci jsou asi už pryč. Cítíte to podobně?
„To byste se musel zeptat kluků, co jak cítili. (usměje se) Jsem zvyklý pracovat nějakým stylem, jsem o své cestě přesvědčený. Kroky, které dělám, náhodné nejsou. Na prvním místě je pro mě tým a na něj myslím vždycky, ať se bavíme třeba o vybavení a zázemí. Co všechno hráči potřebují k výkonu, aby byl co nejlepší? Všechno bych jim chtěl dopřát. Vždycky budu stát za svým týmem a bojovat i o co nejlepší podmínky pro něj.“
Vyboxoval jste si tedy přes léto, co jste chtěl?
„Boxovat ne, takhle bych to neříkal.“
Tak diplomaticky vyjednal?
„Snažil jsem se otevřít oči lidem, kteří v klubu rozhodují. Chtěl jsem jim vysvětlit, co potřebujeme. Ale zase na druhou stranu beru, že jsou nějaké předem dané mechanismy a všechno například potřebuje nějaký čas. Požadavky od hráčů se taky různě vyvíjejí. Potřebujete jet k zápasu den předem, nebo ne? Dopředu plánujeme, jak pojedeme na Moravu a na Ligu mistrů. Řešíme, jestli pojedeme v den zápasu, do Ženevy třeba ano, do Belfastu poletíme den dopředu. Pak se vrátíme a hned nás čeká zápas. Chtěli jsme po soupeři, aby ho odložil, ale přišlo stanovisko, že nechce.“
Shodou okolností Třinec. Velké trápení?
„Ne, to jsou detaily, se kterými musíme pracovat. Třeba někoho necháme doma a na Ligu mistrů nepojede, protože nehrajeme pak ani za 24 hodin.“
Čekalo se, jak se Pardubice pod vámi budou prezentovat. Liga mistrů ukázala, že se žádný beton nekoná. Našel jste tady tým, který by se neuměl vyloženě zatáhnout a potřebuje i trochu ofenzivní volnost?
„Každý hráč má své nastavení, svoje dovednosti a něco, co týmu přináší. Nemůžete hrát s bruslícími hráči defenzivní styl. Proč nevyužít, co v nich je? Důležité je, aby kluci dokázali rozlišit jednotlivé situace, kdy jít dopředu a kdy ne. Jak měnit tempo hry, jít forčekovat dvěma hráči? Jedním? Jít hunterem (křídlo vytlačí rozehrávajícího obránce k mantinelu, který zavírá druhé křídlo)? Tohle je naše práce, abychom kluky naučili, co si představujeme. Když se to povede, získáváte neskutečnou hrozbu v tom, že měníte bleskově tempo. Detaily se pak budou blížit k play off, kde rozhoduje každý gól. Je pak úplně jedno, jestli vyhráváte 1:0, nebo 6:1. Tam je hokej rapidně jiný.“
Do té doby se budete učit?
„Ano, do té doby je potřeba všechno vstřebat.“
Pamatuji si vaše play off s Třincem. Váš tým vede o gól, koukáte na hokej, čas utíká a na tribuně si říkáte, že váš tým už prostě neinkasuje. To je ideální stav?
„Víte, co vám řeknu? Taky jsem si byl jistý, že gól nedostaneme. Poznáte, když hráči přesně plní, co by měli a pohybují se v konkrétních prostorech. To není náhoda, ale všechno vychází z tréninku a biflování. Hráč si pak sám dovede vyhodnotit, že kdyby šel napadat, propadne a celé by se to rozbilo. Je pak důležité, ať se kluci nehoní jen za góly, ale dovedou si uvědomit, co je dobře a špatně pro celý tým. Já pro něj dělám všechno, věřím, že mí hráči to budou mít stejně.“
Je možné, že se z Jana Košťálka ve vašem systému stane další Tomáš Kundrátek? Najednou jsme všichni žasli, jak skvěle dovede hrát dozadu, přitom nic neztratil z ofenzivní nadstavby.
„Budu od Honzy očekávat, že odehraje výborně všechny situace. Ne jen ty směrem dopředu a stane se z něj komplexní bek. Podívejte se třeba na Davida Musila, na své poměry měl minulý rok v Pardubicích fantastickou ofenzivní sezonu. Dal tři góly, tedy to samé, co za tři předchozí sezony. Každý hráč na sobě může pořád pracovat a v tom je i naše práce, pomoci jim ať se posouvají.“
Pardubice posílil jen Martin Kaut. Jak na vás tým, který naposledy vypadl v semifinále, působí?
„Tým je dlouho spolu, vyhrál základní část. Bylo tam slabší období na konci základní části, jinak v ní válcoval extraligu. Když se bude pracovat na detailech, udělají se určité korektury, dají se dokázat velké věci. Je potřeba mít ale současně respekt k soupeřům, kteří jsou kvalitní a budou kvalitní.“
Ve zkušeném kádru plném třicátníků by skoro každý mohl hrát první dvě formace a přesilovku. Dá se s tím pracovat, aby nakonec velká síla z papíru nebyla kontraproduktivní?
„To je přeci kouzlo trenérské práce, naopak se na tohle těším a beru všechno jako obrovskou výzvu. Každý z hráčů má svoji roli, kterou od něj čekám. Budu chtít, ať se každý neustále zlepšuje, v čem je dobrý, ať je ještě lepší a pomáhá týmu. Ano, někteří hráči to odnesou menším prostorem na ledě, ale budou mít taky svoji důležitost. Je na všech, jak se s rolí popasují. Z mého pohledu je skvělé, když máte čtyři silné útoky, každá lajna umí dát gól i bránit a bojovat o vítězství.“
Ale tým už má i svůj věk. Pardubice mají silný tým tady a teď. V klubu máte vydržet pět let. Půjde Dynamo brzy zase na nákupy, nebo je šance zapojit B tým a chystat si hráče tam?
„Vnímám, že máme zkušený tým s mnoha ostřílenými borci. Ale oni jsou hladoví po úspěchu, což je zásadní. Co bude dál, uvidíme. Musím tady poznat detailně i hráče B týmu a mladé hráče. Ale já jsem přišel i proto, že se mi líbí něco budovat a na něčem dlouhodobě pracovat. Řeknu vám ještě jednu věc, kterou beru za důležitou. Víte, co je důležité? Hrát v pohodě a hrát na pohodu. To je fakt rozdíl. Na tom si zakládám, abychom byli v pohodě, ne abychom hráli na pohodu.“
Až se bude v listopadu hrát zápas bývalých hráčů Pardubic proti někdejším reprezentantům, půjdete do akce taky?
„No... (usměje se) Ve výzbroji jsem dlouho nebyl, naposledy na exhibici v únoru v Praze. Dostal jsem nabídku hrát tenhle zápas taky, jen tedy že budu hrát proti Pardubicím. Souhlasil jsem, že do toho půjdu. Čekám hodně speciální zážitek, jen musím trochu potrénovat.“
Rád byste trénoval Václava Varaďu?
„Nechtěl bych sebe trénovat. Byl bych tak nadupaný, že bych mohl hrát třeba i extraligu.“ (směje se)
HC Dynamo Pardubice 
Vše o klubu ZDE
Odhad na umístění všech týmů najdete zde >>>
Nejlepší data z Tipsport extraligy přináší 
