Říčka zhubl a cítí se líp. Výkonnost vzrostla, libuje si posila Komety
Kdo si ho pamatuje několik let zpátky, podle postavy by ho nepoznal. Robert Říčka (34) už není těžkotonážní útočník. Dneska je štíhlý, samý sval a šlacha. „Zhubl jsem, jinak bych na této úrovni možná už hrát nemohl,“ líčí posila Komety z Pardubic. Na nové adrese se od něj čekají góly. Nic nového. Před dvěma lety jich za Dynamo nasázel jednatřicet.
Dřív míval Robert Říčka pár kilo navrch. V extralize se sice prosadil, ovšem sám cítil, že musí udělat ještě víc, aby se mezi nejlepšími udržel delší dobu. Ideálně až do konce kariéry. Proto změnil jídelníček, začal se víc hlídat. „Šel jsem o nějakých pět kilo dolů. Snažil jsem se přizpůsobit modernímu bruslivému a rychlému hokeji v pohybu. Musel jsem se vyprofilovat. Od té doby, co jsem shodil, mi výkonnost vzrostla,“ říká.
Optimální váhu si drží, fyzicky je na tom výborně. „Upravil jsem stravu, večer jím víc saláty,“ popisuje svou proměnu. „Jeden rok jsem to zkusil a začal jsem se cítit fantasticky. Když se dobře trénuje, jde zhubnout docela snadno,“ myslí si. Přes devadesát kilo už dávno nemá. Je na pětaosmdesáti, šestaosmdesáti. „Své tělo znám. Vím, co mi vyhovuje.“
Jeho přestup do Brna byl známý dlouho dopředu, deník Sport o něm referoval už po Novém roce. Na Roberta Říčku čeká důležitější pozice než v nabitém kádru Pardubic. Aspoň taková je představa klubu. Rozhodnou samozřejmě výkony na ledě. I letní příprava, do níž se rodák z Havířova pustil s vervou. „Mám už nějaký věk, snažím se starat o tělo. Až na pár výjimek už nehrají hokej stodvacetikiloví hráči,“ usmívá se.
Ve velkých klubech to dobře zná. Čtyři sezony dal ve Spartě, následně tři v Pardubicích. Nyní na něj bude spoléhat Brno. Hlavně na jeho přesnou ránu v přesilovce. „V zakončení si věřím,“ nezapírá. „Je to moje zbraň a silnější stránka. Budu se jí snažit využívat i tady. Nějaký gól se ode mě bude očekávat,“ ví moc dobře.
Na východě Čech se na novém kontraktu nedomluvil, na jihu Moravy to šlo poměrně hladce. „Jsem rád, že jsem zase v klubu, který má ambice,“ pochvaluje si. S Dynamem se rozloučil postupem do finále, ale pro něj osobně nebyl závěr minulého ročníku povedený. V play off se stalo zvykem, že se trenérům nevešel do sestavy a seděl na tribuně.
Odehrál pouze dvě utkání, v nichž nebodoval. „První rok byl skvělý,“ vzpomíná na štaci v Pardubicích. „Potom se udělaly velké nákupy a moje role se trošku změnila. I tak si ale myslím, že jsem tam měl dobré sezony. Závěr byl takový hořký. Není jednoduché sledovat zápasy, které chcete hrát, z tribuny. I když víte, že odejdete,“ povzdechl si při vzpomínce na jarní boje o titul, do nichž nezasahoval. Víc si o minulém angažmá povídat nechce. Vzal si z něj další zkušenosti. „Už jsem si něčím prošel a naučil jsem se pracovat i s menším ice-timem,“ dodává.
Když podepsal Kometě, telefonoval si křídelník s koučem Jaroslavem Modrým. Ten však před pár dny oznámil, že z rodinných důvodů u mužstva končí. Zaskočilo to každého, Říčka není výjimkou. „Překvapení to bylo pro všechny,“ podotýká. „Pro mě je Brno další impulz v kariéře, strašně jsem se na to těšil. I na to, že teď budu mít jeho fanoušky na svojí straně. Zatím se tu cítím výborně,“ shrnuje.
