Malík byl v Plzni s Finy, teď za ní chytá: Věřím, že si místo zasloužím
Plzeňský tým po sezoně opustilo sedm hráčů, nově se zatím objevilo šest posil, včetně nové dvojice brankářů. Dávid Hrenák nastoupil do prvních dvou přípravných zápasů. Nick Malík se vrátil po třech letech z Finska a prožil premiéru v úterním duelu proti Karlovým Varům. Do 37. minuty držel nulu, předvedl pár těžkých i efektních zákroků. Indiáni však nakonec padli 2:4, poslední gól dostali do opuštěné branky. Její 22letý strážce však po první porážce nebyl rozladěný. „Můj první zápas po nějaké době, chtěl jsem si puk osahat,“ popisoval rodák z amerického Raleigh, kde jeho otec Marek Malík hrával NHL.
Jak jste si užil první zápas za Plzeň?
„Musím říct, že dobře. Ani už nebylo takové horko, už jsme tu měli větší. Proti Varům mám jedinou zkušenost, chytal jsem proti nim před čtyřmi lety. Dostal jsem tehdy šest gólů. Spíš jsem to bral jako úplnou premiéru.“
Co řeknete na nové prostředí?
„Moc dobré. Máme docela dost nováčků, všichni jsme si už sedli, v kabině máme super partu. Doufám, že to vydrží. Jsem tu spokojen, i co se týče města, něco jsem si prohlédl.“
Téměř dvě třetiny jste držel čisté konto a měl pár těžkých zákroků. Vyhovuje vám být v zápřahu?
„Bylo to super. Mě to takhle nejvíc baví. Ani nevím, kolikrát na mě celkově vypálili, ale jsem rád, když je hodně střel. Člověk se do toho dostane. Byl to můj první zápas po nějaké době, chtěl jsem si puk osahat. Pecka, jen mě trošku mrzí třetí gól a vlastně i ten druhý. Oba byly mezi nohy, to si musím pohlídat, ať jde o přípravu nebo ne.“
S Dávidem Hrenákem jste v Plzni noví. Oba předchozí zápasy chytal on. Máte domluveno, jak si práci rozdělíte?
„To je strašně dopředu, zeptejte se mě jindy. Ale zatím vůbec nevím. Kdo si povede líp, bude chytat, myslím. Tak to aspoň funguje ve většině klubů, ještě jsme se o tom však nebavili.“
Předloni jste byl v Plzni na kempu české reprezentace, loni s finským týmem KooKoo Kouvola. Vzpomněl jste si na to?
„Asi úplně ne. Já tedy Plzeň mám docela rád, pokud jde o zimák, vždycky se mi tady dařilo. Doufám, že to tak bude celou sezonu.“
Na zkoušce byl před lety v Plzni i váš bratr Zack, že ano?
„Jo, ale to už se bavíme možná o době šest let dozadu. Byl tady a jediné, co jsem od něj slyšel, že letní příprava byla hodně těžká. Můžu to potvrdit.“
Narodil jste se v Americe, ale kořeny máte na Ostravsku. Co ve vašem případě rozhodlo právě pro Plzeň?
„Líbí se mi, jak to tady funguje. V Plzni byl Dominik Pavlát, Samuel Hlavaj a další gólmani před nimi. Všichni se někam posunuli. Hodně velký důvod byl pan Pejchar (trenér brankářů). Bylo v tom ještě pár dalších věcí. Měl jsem jasno vlastně celou dobu, že to bude Plzeň.“
Spolupráce s Rudolfem Pejcharem splňuje očekávání?
„Určitě. Co jsem zatím slýchával, můžu potvrdit. Když se bavíme o chytání a hokeji celkově, líbí se mi, že má strašně lidský přístup, můžu se s ním bavit o všem. Komunikuje s námi, se mnou i s Dávidem Hrenákem. Toho si cením a strašně mi to sedí.“
Ve Finsku jste skončil, jak dlouho dopředu jste byl rozhodnutý, že půjdete právě sem?
„V sezoně jsem ještě nevěděl. Začalo se to řešit až potom. Měl jsem nabídky i z Finska, něco po republice a něco ze Švédska. Nakonec se ukázala jako nejlepší varianta Plzeň.“
Do začátku extraligy zbývá zhruba měsíc. Pořád je to daleko, nebo si uvědomujete, že se sezona blíží?
„Moc nad tím nepřemýšlím. Pořád jsem v přípravě, tréninky jsou těžké i tak. I když byl zápas, měli jsme den před ním ostrý trénink a testy. Na tohle úplně nekoukáme, až to přijde, tak to bude.“
Je po třech sezonách ve Finsku návrat do českého hokeje velká změna?
„Ani bych neřekl. Než jsem odešel, chytal jsem v extralize jeden a půl zápasu, což bych ani nepočítal. Neměl jsem moc zkušenost s dospělým hokejem. Po návratu je to něco úplně jiného. Nepřišel jsem na nějakou zkoušku, abych něco ukázal. Byl jsem tři roky ve Finsku, chytal jsem tři plné sezony a myslím, že místo si tady zasloužím. Věřím, že to budu potvrzovat.“
