Od mistrů posledních pěti sezon k barážníkům. Petr Šenkeřík se má stát novou oporou Kladna poté, co ještě v dubnu s třineckými Oceláři zvedal nad hlavu Masarykův pohár. Nad nabídkou od Rytířů dlouho nepřemýšlet, ani v nejmenším je nevnímá jako zařazenou zpátečku v kariéře. „V Kladně budu mít větší a důležitější roli, což výrazně ovlivnilo mé rozhodování,“ prozradil ostřílený obránce. Z krátké, ale úspěšné předchozí štace v Třinci si chce na novou adresu přenést to nejlepší, aby se na konci ročníku nekonal další boj záchranu.
Jaký máte zatím dojem z nového angažmá?
„Super. Kluci mě vzali. Ten začátek je víceméně všude stejný a náročný. Trénuje se dvakrát denně, je tam hodně zápasů do toho. Důležitá je regenerace, ale je tu dobrá parta. Doufám, že v sezoně uděláme nějaký dobrý výsledek.“
Prozraďte, co vlastně rozhodlo pro Rytíře?
„Byl jsem v Třinci, tam jsem se vracel ze Slovenska. Jinak jsem s nikým nebyl úplně v kontaktu. Takže až po sezoně jsem začal řešit, co bude dál. Týmy se většinou skládají v prosinci a lednu, takže už nebylo moc prostoru. Bavil jsem se sice s několika týmy, ale pak se ozvalo Kladno a jejich nabídka se mi líbila. Je to extraliga, takže jdu do toho.“
Neberete Kladno trochu jako krok vzad? Přeci jen ještě v dubnu jste slavil mistrovský titul s Třincem, nyní budete hrát za tým, který se musel potřetí v řadě zachraňovat v baráži.
„Takhle to ani brát nemůžu. Samozřejmě v Třinci jsem měl jinou roli. Pozice, které normálně hraju, byli obsazené kvalitními hráči, i když tam byly zranění. Myslím si, že v Kladně budu mít větší a důležitější roli, což výrazně ovlivnilo mé rozhodování. Určitě to chci týmu vracet.“
Když nepočítám zlato na krku, dala vám krátká, ale úspěšná štace u Ocelářů ještě něco?
„Třinec je neskutečná organizace. Myslím si, že by tam chtěl hrát každý. Zázemí mají neuvěřitelné. Od kustodů, masérů, vlastního kuchaře až po management tam všechno funguje. Samozřejmě mají zřejmě větší budget, ale je tam i kvalita hráčů. Každý si dělá to, co má. Každý je profesionál. Všichni by si z Třince mohli brát inspiraci. Pro mě bylo skvělé, že jsem si to mohl zažít. Kluci říkali, že to byl nejtěžší a nejhezčí titul, co zatím byl. Jsem rád, že jsem mohl pomoct a být toho součástí. Mám jen dobré vzpomínky, které se pokusím přenést do Kladna. Třinec už je minulost, teď se jede od nuly. Budu se snažit odehrát to nejlepší, co ve mně je.“
Kladno je pro vás již osmým klubem v extralize. Se zapadáním do kabiny tedy zřejmě nemáte problém, viďte?
„Se spoustou kluků už se znám. Přeci jen když dlouho hrajete v extralize, tak je poznáte. Myslím si, že i to pomohlo. Nevím, jestli je to všude stejné, ale zatím jsem měl vždy štěstí na kabiny. Kdekoliv jsem byl, sešla se výborná parta kluků, od které to začíná a směruje k nějakému úspěchu. Věřím, že nyní se nám povede lepší výsledek než minulou sezonu.“
Předpokládám, že je pro vás výzva, aby Kladno opět nezahučelo do baráže, že ano?
„Určitě sem nejdu s tím, že budeme hrát baráž. To rozhodně nechci. Udělám všechno, aby se to neopakovalo. Ať už podle tréninků či posil, myslím si, že jsme zatím na dobré cestě. Uvidíme, jak to bude pokračovat. Každý si bude muset plnit svoji roli, kterou dostane. Když se ještě vrátím k Třinci, tam každý dostal roli a tu plnil. Pokud ji neplnil, nehrál. Samozřejmě mají širší kádr, ale tohle by si měl každý hráč dát do hlavy, tedy přijmout roli, pracovat pro tým a nebýt individualista.“
Zatím pouze na tréninku, ale snad brzy i v zápase si zahrajete s Jaromírem Jágrem. Jak na vás působí, když vidíte dvaapadesátiletého majitele klubu připravovat se na další sezonu?
(usmívá se) „Já to nechápu… Neuvěřitelné. Fakt klobouk dolů před ním, že takhle zvládá ráno dojít do haly, ubruslit to všechno s námi a makat v posilovně. Nedovedu si představit, že bych ještě za 20 let měl hrát hokej.“
Co myslíte, že budete dělat vy, až vám bude 52?
„Doufám, že budu někde na golfu a v teple.“ (směje se)
Do přípravy s Kladnem se už také zapojil obránce Griffin Mendel. Jak vás zaujal kanadský obr?
„Myslím si, že odehrál kvalitní zápas. Určitě přijdou těžší soupeři, podle mě McGill nebyla úplně nejtěžší prověrka. Čekal jsem od nich víc. Doufal jsem, že budou živější. Zatím se ale jeví dobře. Doufám, že si najde roli v týmu, kterou bude plnit. Určitě mu s tím pomůžeme.“