Nový „kápo“ Růžička makal osm týdnů v Montrealu: Obrovská dřina. Jsem rád, že jsem jel
Žádný jiný hráč nenasbíral v třineckém dresu tolik bodů, gólů a asistencí. Martin Růžička je pro Slezany absolutní klubovou ikonou. A nově i právoplatným kapitánem, kterým se stává až ve své čtrnácté ocelářské sezoně. Výsadní pozici přebírá po Petru Vránovi. „Je to obrovská čest a velká zodpovědnost. Hodně se na to těším a zároveň si toho vážím. Máme ale spoustu kluků, kteří jsou velmi zkušení. Určitě si k tomu budou chtít říct svoje,“ líčil nový „kápo“.
Od roku 1995, kdy se stal Třinec extraligový, je Martin Růžička jedenáctým oficiálním kapitánem. Nejdéle vládl mančaftu současný sportovní ředitel Jan Peterek, jenž nosil „céčko“ mezi lety 2004 až 2010. O sezonu méně šéfovali kabině Richard Král a donedávna i Petr Vrána.
Čtyřicetiletý útočník splatil své kapitánství čtyřmi vyhranými tituly. Poprvé odešel s prázdnou až v minulé sezoně, kdy jeho role postupně slábla. Některá utkání dokonce proseděl na tribuně, i proto svou funkci dobrovolně položil na stůl.
„Věk nezastavíte. Vím, jaká je moje pozice v týmu. Je mi jasné, že v nabitém útoku můžu být na hraně sestavy. Asi nebudu hrát všechny zápasy. Sám jsem šel za trenérem s tím, že mužstvo potřebuje kapitána na ledě. Pořád. Bylo by nedůstojné céčko tam a zpátky přešívat. Mít ho v Třinci na dresu pět sezon byla velká čest. Ted přišel čas předat štafetu dál,“ měl jasno muž, jenž nově bude asistentem společně s Vladimírem Draveckým.
Článek pokračuje pod infografikou.
Oceláři mají na soupisce hned několik přirozených lídrů. Třeba i Martin Marinčina, Andreje Nestrašila či Mariana Adámka. Trenérský štáb se ale rozhodl předat kapitánství do ještě zkušenějších rukou.
Devětatřicetiletému Růžičkovi se minulý ročník příliš nepovedl. I z důvodu delší rekonvalescence kvůli operaci ramene, po níž byl fit až v listopadu. Vyhlášený profík však makal dál, v předsezonních testech patřil k nejlepším Ocelářům. Pomohla mu i letní příprava v Montrealu, kde trénoval osm týdnů.
„Bylo to poprvé od covidu, co jsem tam byl. Jistou dobu jsem předtím trénoval ve Švýcarsku a taky tady v Česku. Po minulé sezoně jsem cítil, že je potřeba zase něco upravit, změnit a trošku se tomu obětovat. V Kanadě to byla obrovská dřina, takže jsem rád, že jsem nakonec jel. Bylo to super a obrovsky mi to pomohlo,“ ohlížel se Růžička.
Příprava? Letos je to jiné
„Jen jsem tam trénoval a regeneroval. První tři týdny člověk cvičí v posilovně. Až pak když se tělo připraví na zátěž, začal jsem chodit pomalu na led. Ráno jsem měl posilovnu, ve dvě hodiny led, večer jsem přišel domů a šel jsem spát. Na nic moc dalšího nebyl čas. Jenom na trénink, spánek a kvalitní jídlo,“ popsal svůj letní program.
Všeobecně se očekává, že Oceláři budou znovu silní a ambiciózní. Po nepovedené sezoně výrazně posílili. „Musím říct, že z týmu mám skvělý pocit. Od začátku pracujeme výborně, tréninky mají velkou kvalitu. Doopravdy se maká. Spousta kluků v kabině potvrdí, že letos to je jiné. Měli jsme čas na přípravu, takže věřím, že připraveni jsme dobře,“ pokývl Růžička.
„Když vidíme, jak ostatní týmy zbrojí, motivaci budeme mít obrovskou,“ přiznal. „Nejsme výjimkou, taky chceme být úspěšní. O motivace máme postaráno už od posledního zápasu minulé sezony, kdy jsme si k tomu něco řekli. Je cítit, že tým je zase hladový. Vidím to na všech klucích včetně sebe.“
Extraligový rekordman v počtu kanadských bodů za sezonu měl podle představ trenéra Zdeňka Motáka naskočit v první formaci vedle Oscara Flynna a talentovaného Petra Sikory. O dvacet let mladší parťák se ale zranil a až do konce října bude chybět. „Věkově je skoro jako můj syn, že?“ zasmál se Růžička. „Je to skvělý hokejista. Docela mě mrzelo, že se zranil. Byl jsem z toho chvilku takový špatný, protože měl skvělé léto, dal tomu hodně a strašně poctivě se připravoval. Myslím si, že v budoucnu o něm ještě hodně uslyšíme,“ doplnil kapitán.
