Šťastný táta Klepiš: Nad synem Jakubem jsem si i pobrečel
Perné dny prožívá hokejista Jakub Klepiš. S reprezentací ho čeká turnaj Channel One Cup, ve čtvrtek v Praze nastoupí ve vyprodané aréně proti Švédsku. Ale ještě větší radost mu dělá jiná událost. Stal se otcem, v pondělí se mu narodil syn Jakub.
Jak jste hektické dny zvládal, byl jste nervózní?
„Napnutý jsem byl rozhodně, je to moje první dítě. V neděli jsme dohráli poslední ligový zápas a v pondělí se syn Jakub narodil, takže to vyšlo časově dobře a mohl jsem u toho být. Už jsme přenášeli, takže jsem věděl, že se to stihne ještě před reprezentačními zápasy.“
Byl jste přímo u porodu?
„Nakonec mě tam nepustili, protože to bylo císařským řezem. Ale během pěti minut bylo hotovo a řekli: Už je venku. Já byl v šoku, nevěděl jsem co, kdo je venku. Museli mi říct, že malej je venku. Tak jsem se šel podívat.“ (směje se)
Mrzí vás, že nemůžete být teď s rodinou víc?
„Manželka je se mnou třináct let, takže moc dobře ví, jak to v životě hokejisty chodí. Je s tím smířená. Mě to samozřejmě trochu mrzí. Je to výjimečná událost, když si přinesete miminko domů a já u toho asi nebudu... Navíc máme ještě psa, tak jsem zvědavý, jak bude na malého reagovat. Nedá se nic dělat, budu na ně myslet.“ (usměje se)
Dá se ta radost při hokeji vůbec vytěsnit z hlavy?
„Mám z toho strašně moc pozitivní energie. Nejsem žádný tvrďák, takže jsem i brečel a jsem z toho pořád pořádně hotovej. Může mi to jenom dodat sílu.“
Máte syna, pokračovatele rodu. Jste jako táta rád, že máte kluka?
„Stejně nadšený bych byl i z holčičky! Tohle jsem neřešil. Z kluka jsem měl radost, ale nad holkou bych rozhodně nesmutnil.“
Ale asi by z ní nebyl hokejista...
„Jo, tak to uvidíme. S holčičkou by to asi neprošlo, takhle se bude muset jednou rozhodnout on, co ho bude bavit.“
Stihl jste radostnou událost zapít? Povinnosti to asi moc nedovolovaly...
„Nestihl. Dal jsem si jednoho panáka s rodinou, nic velkého si nemůžu dovolit. Necháme to na léto.“ (usmívá se)
V hokeji jste toho hodně vyhrál. Ale tohle je asi ještě silnější zážitek, že?
„Rozhodně. Hodně lidí mi to říkalo. A já nevěřil. Nakonec jsem byl úplně hotový. Je to něco neskutečného, fantastického.“
