V českém hokeji patří Zbyněk Irgl mezi největší pracanty. Jeho bývalý spoluhráč Luděk Krayzel o něm doslova řekl: „Zbyňa je dříč, někdy mi připadá jako z jiné planety.“ Co tedy Irgl říká na nedávno prezentovaný postoj kondičního experta Marka Všetíčka, který v obsáhlém rozhovoru pro deník Sport zastával názor, že čeští hokejisté a fotbalisté trénují málo? A neodborně?
„No nevím, myslím, že tady trénujeme daleko víc než třeba v Americe,“ míní Irgl. „Je jasné, že tenisté trénují jinak, mají tréninky postavené na něčem jiném. Je to jeho názor, já mu jej neberu. Ovšem každý sport má svoje specifika, takže je těžké hodnotit, kdo trénuje míň a kdo víc.“
Sám patří k hokejistům, kteří kromě klubových specialistů využívá i služeb osobního trenéra. Dlouhé roky mu s kondicí pomáhá Ladislav Grubr.
„Hokejista musí být komplexně vybaven, nevím, co by se dalo ošidit,“ říká Irgl. „Potřebujete sílu, vytrvalost, výbušnost. Je obtížné udělat přípravu tak, aby v ní bylo všechno.“
Právě o tom Všetíček, který pracoval na kondici špičkových tenistů Petra Kordy, Radka Štěpánka nebo Petry Kvitové, mluvil. „V NHL mají kluby většinou jen jednoho kondičního na 25 hráčů, což vlastně neumožňuje individuální přístup,“ tvrdil Všetíček.
„Je to bohužel velice amatérské, kondiční příprava je v podstatě dobrovolná, ovlivňuje si ji hráč sám. Pokud ale nebude fungovat individuální přístup, který v kolektivním sportu zatím není, tak tam budou jen šablony, které se budou týkat skupinek lidí, ale kvalita nebude ušitá jednomu hráči na míru.“
Hokejisté jako stádo?
Hokejisty také přirovnal ke stádu. „Přijdou, mají na tabuli napsaný odjezd autobusu, čas rozbruslení, sezení u videa. Pohybují se jako stádo, jen výjimečně jde někdo dlouhodobě individuální cestou. Toto se musí změnit a do budoucnosti to určitě zasáhne.“
Budoucnost je podle Všetíčka právě v modelu, který praktikuje zrovna Irgl. „Je to kombinace klubového kondičního trenéra s tím individuálním, což je sice konkurence a může to tam jiskřit, ale záleží hlavně na hráči. Ten musí vědět, co mu funguje,“ prohlásil Všetíček.
Třinecký útočník tohle potvrzuje. „Obrovská výhoda osobního trenéra je, že mě perfektně zná. Přesně ví, kdy a v čem mám přidat, kdy ubrat. Láďa pro mě není jen trenér, ale i jeden z nejlepších kamarádů. Ví o mě a o mé rodině všechno. Musím říct, že bez něj bych na tom nikdy nebyl fyzicky tak, jak jsem.“
Třeba i proto, že začátky (i ty ještě před nemocí a operací) byly hodně krušné. „Byly doslova hrozné!“ usmívá se Irgl. „Když jsme začali, po každém jeho tréninku jsem umíral, chvíli trvalo, než si tělo zvyklo. I teď toho mám kolikrát plné brejle, ale je to potřeba.“
