11. prosince 2019 • 18:55

Naděje pro ochrnutého hokejistu. Poprvé od tragédie dokázal chodit

Autor: ros
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Hvězdy vyvedly partnerky: kdo dorazil na vyhlášení Fotbalisty roku?
PRVNÍ DOJEM ze čtvrtfinále: Motor se zlepšuje, ale dostává lekci, co Třinec umí
VŠECHNA VIDEA ZDE

Šestitisícové kanadské městečko zažilo na začátku loňského dubna šok. Autobus týmu Humboldt Broncos narazil do kamionu, po tragické nehodě se zastavil celý hokejový svět. Zemřelo šestnáct lidí, ostatní utrpěli vážná zranění. Jedním z přeživších je i obránce Ryan Straschnitzki, kterému poslední týdny přinesly do života naději. Poprvé od truchlivého dne vstal z vozíku a díky speciální operaci v Thajsku byl schopný, alespoň na chvíli, chodit.



Byla to rána, obrovská tragédie. Datum 6. dubna 2018 se navždy zapsalo do kanadské historie černý písmem. Při cestě na zápas se v kanadské provincii Saskatchewan srazil klubový autobus Humboldt Broncos s kamionem. První zprávy byly temné, celkový obraz tragédie ještě horší. Zemřelo šestnáct osob, dalších třináct utrpělo vážná zranění. Některým hráčům nebylo v době nehody ani osmnáct let.

Po roce a půl vnesl do Humboldtu víru přeživší Ryan Straschnitzki. Při havárii ochrnul ve spodní části těla, od loňského dubna absolvoval několik léčebných procedur.

Nakonec přišel pokrok a s ním i naděje, že by mohl bývalý obránce znovu chodit.

Za zlepšením Ryanova zdravotního stavu stojí speciální čtyřhodinová operace v Thajsku. Lékaři během zákroku zavedli do levé spodní části zad páteřní "kardiostimulátor", který má překlenout propast mezi mozkem a nervy.

Nepředpokládalo se přitom, že by měl dvacetiletý mladík někdy vozík opustit. „Věděl jsem, že v některých případech jsou vidět dobré výsledky... Ale na každého léčba působí jinak," tlumil Ryan emoce.

I tak byl schopný prvních krůčků po více než roce a půl. Zásluhu má také zařízení, které dálkově vysílá elektrické proudy do míchy a stimuluje nervy s končetinami. Za dohledu terapeuta udělal Straschnitzki několik malých kroků. „Naposledy chodil, když vešel do autobusu před nehodou," přiznal otec Tom.

Oba spolu strávili v Thajsku přes měsíc. Doktoři mapovali zdravé svaly a nervy, které by mohly pomoct Ryanovi k chození, zároveň pracovali také na posílení základních svalů kolem trupu a pánve. „Chůzi jsem necítil, ale skutečně jsem se pohyboval... Napadlo mě, že mě přístroj sice nevyléčí, ale i tak to pro mě bude ta nejlepší věc na světě."

Minulý týden už byla rodina doma. Ryan sice strávil tři celé týdny v nemocnici, kde se nemohl ani vysprchovat, nakonec ale před odletem vyrazil do bangkokské ZOO. Úsměv na tváři mu vykouzlil orangutan, který ho objímal sedíc na klíně.

Ryan Straschnitzki udělal první malé krůčky, po operaci v thajském Bangkoku dostal naději, že bude znovu chodit
Ryan Straschnitzki udělal první malé krůčky, po operaci v thajském Bangkoku dostal naději, že bude znovu chodit

„Soustředíme se na to, aby Ryan mohl žít normální život,“ konstatoval otec. „Aby mohl chodit do koupelny, aby věděl, kdy tam potřebuje jít. Nohy a jejich hybnost jsou pro nás jen takovým bonusem.“

Straschnitzki mladší nedávno získal řidičský průkaz, jezdí autem speciálně přizpůsobeným osobám se zdravotním postižením. „Mám zpět svobodu,“ řekl s úlevou. Cítí stejnou nezávislost, jako když začal hrát v pěti letech hokej.

Teď zkouší brázdit led se sledge hokejisty, na sport nezanevřel. Zároveň Ryan uvažuje o budoucnosti motivačního řečníka, mohl by tak sdílet svou cestu zotavování, která nekončí žádnou cílovou páskou. „Nikdy se nevzdávej a zůstaň pozitivní. Nevíš, co se může stát v budoucnu,“ přemítal Straschnitzki. „Cesta nikdy nekončí."

Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud