"Bochník" Novák slaví 70! Vrátil modrou knížku, v důchodu propadl golfu | iSport.cz
Pavel Bárta
6. června 2020 • 17:00

"Bochník" Novák slaví 70! Vrátil modrou knížku, v důchodu propadl golfu

Autor: Pavel Bárta
Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
Procházka je po velkolepé premiéře v UFC zpátky v Praze
iSport podcast: Je Hoftych kouč pro velký klub? Bude Liberec ještě silnější než letos?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Předváděli nápaditou hru plnou hezkých gólů. Obrany soupeřů rozvraceli šikovností a chytrostí. Jejich útok patří do zlatého fondu československého hokeje. „Nikdy jsme se nepohádali,“ připomíná v sobotu 70letý oslavenec Jiří Novák. Hrál v centru, na křídlech Vladimír Martinec a Bohuslav Šťastný. Nebo taky Marcello a Bogas, jemu říkali Bochník. Vozili medaile z velkých turnajů, společně získali dvakrát titul mistrů světa. Pardubice dovedli v roce 1973 k prvnímu ligovému titulu.



Dohromady je dal poprvé trenér Karel Mach v roce 1968. Už v březnu následujícího roku nastoupil Jiří Novák s Martincem a Šťastným na ledě domovských Pardubic k utkání československého béčka proti Američanům. Elitní výběr hrál téhož večera v Praze proti Kanadě, ovšem i duel celků nadějí byl uznán jako reprezentační, a tak všichni tři naráz tedy prošli mezistátním křtem. Vydrželi spolu s přestávkou až do roku 1981.

Začínal s Hejdukem

Měl cit pro přihrávku, znamenitě četl hru, uměl dát gól a taky účinným forčekingem vybojoval spousty puků. S Martincem a Šťastným hráli jednoduchý systém. Když jeden držel puk, zbývající dva se mu podřídili, hledali vhodný prostor a domýšleli akci. Nacvičený prý měli jen přechod z obrany do útoku s dlouhou přihrávkou, jíž se jim dařilo přečíslit soupeře.

Každý byl jiný, ovšem kamarády byli a taky zůstali. Z ničeho nedělali problém. Na ledě, ani mimo něj. „Na Martincovi tři visí, čtvrtý ho mlátí. A on se pořád směje,“ líčil Novák v dobách největší slávy.

Vzpomínáte si na Jiřího Nováka? Zapojte se do nových diskuzí na iSport.cz >>>

Rodák z Jaroměře vyrostl v pardubické Tesle a s výjimkou dvouleté vojenské služby v Jihlavě jí zůstal věrný 19 let. Původně začínal s Milanem Hejdukem, otcem pozdějšího olympijského šampiona a vítěze Stanley Cupu. „V dorostu byl nejlepší, jenže pak nezvládl přechod do mužů. Musíte mít štěstí, že se zrovna najde místo a nepůsobí tlaky, aby jiný nepřišel o to svoje,“ vzpomíná Novák. „Taky měl smůlu, zranil se. Během dvou let nás šlo do mužstva snad deset, on se tam objevil krátce a odešel do Ústí nad Labem. Super talentovaný hráč, ale ten přechod mu nevyšel.“

Je o rok mladší než Martinec se Šťastným. Do pardubického áčka si Nováka vytáhli půl roku po nich, ale napřed ho zařadili ke dvěma starším hráčům. „Nastupoval jsem s Prýlem a Špačkem. A nerozuměl si s nimi. Měli jsme jiné myšlení, jiné představy. Mně bylo osmnáct, jim třicet, prostě to nešlo. Asi po měsíci jsem šel za trenérem, ať se nezlobí, ale že chci zpátky do dorostu. Než mě tam poslal, rozhodl se, že dá nás mladé dohromady. Pak jsme začali hrát spolu,“ vrací se.

Následoval reprezentační debut v Pardubicích. „Měnila se generace, končil Golonka a další. Přišli jsme my tři z Pardubic, pak litvínovský Ivan Hlinka, Július Haas z Bratislavy. Bylo nás asi šest nebo sedm. Kolikrát jsem se zamýšlel, jaké bylo štěstí, že jsme dostali v devatenácti letech důvěru hrát za národní mužstvo,“ vypráví Novák.

„Tam nejde jen o to, jestli to umíte, nebo neumíte. Ale musíte dostat tu příležitost. Napřed nás vzali Pitner s panem Kostkou a pak hlavně Karel Gut s Jánem Starším. Drželi nás tam spoustu let, stavěli na nás. Trenérům člověk musí být vděčný, protože hráčů je hodně, a když si vás oblíbí a nechají vás hrát, je to i štěstí. Myslím, že my ho měli vrchovatě.“

Vrátil modrou knížku

Martinec debutoval na mistrovství světa v roce 1970, Šťastný o rok později. Další sezonu vybojovali v Praze titul mistrů světa, ale to ještě hráli v útoku s Richardem Fardou. Novák se dostal na šampionát poprvé v roce 1973, kdy Pardubice vyhrály ligu. Ještě předtím však dvakrát triumfoval s Jihlavou. Přitom po zranění klíční kosti na juniorském ME dostal modrou knížku, která držitele osvobozovala od branné povinnosti. Tisíce jeho vrstevníků se v té době snažily vyhnout službě v armádě. Vymýšlely, jak modrou knížku získat. On se jí vzdal!

Pravda, namísto k motostřelcům či tankistům narukoval na Horáckou hokejovou univerzitu, jak se týmu z Vysočiny říkalo. „Chtěl jsem tam kvůli trenéru Neveselému. Taky se všichni tehdy ženili brzy a já si chtěl vojnu odškrtnout, začít nový život. Asi jako jediný voják Varšavské smlouvy jsem modrou knížku vrátil a šel na dva roky do Dukly. Získali jsme dva tituly, měli silné mužstvo. Přišel jsem tam s Horešovským, Kajklem, byli jsme asi tři, nebo čtyři mladí,“ vybavuje si Novák.

Bývalí českoslovenští hokejoví reprezentanti, kteří v roce 1976 postoupili do finále Kanadského poháru, stali se mistry světa a získali stříbrné medaile na olympijských hrách. Jiří Novák v horní řadě druhý zleva.
Bývalí českoslovenští hokejoví reprezentanti, kteří v roce 1976 postoupili do finále Kanadského poháru, stali se mistry světa a získali stříbrné medaile na olympijských hrách. Jiří Novák v horní řadě druhý zleva.

Po dvou letech se vrátil domů jako vážný kandidát reprezentace, znovu spojil s pardubickými druhy ve zbrani. S Martincem a Šťastným hráli v jedné lajně v podstatě až do roku 1981. „Myslím, že nás snad ani jednou nerozdělili, nestalo se, že bychom hráli s někým jiným. Taky jsme se za celou dobu ani jednou nepohádali,“ chlubí se.

Jak je to možné? „Vlastně ani nevím. Já se tím nezabýval, ani jsem si to vlastně neuvědomoval. Ve sportu přicházejí krizové situace, kdy musíte něco řešit, někdy je to nepříjemné. My tohle mockrát neměli. A jakmile něco přišlo, vyřešili jsme to v klidu. Respektovali jsme jeden druhého,“ míní. „Nestalo se, že bychom se přestali zdravit nebo spolu nemluvili. Konflikt jsme neměli dodneška. Jsme rozumní, víme, že vést nějaké žabomyší války je zbytečné a k ničemu.“

V mistrovské sezoně 1972/73 nastříleli Martinec se Šťastným v základní části po 26 brankách, Novák 18. V play off čtyř nejlepších týmů vyřídili v semifinále bratislavský Slovan a ve finále jihlavskou Duklu. Pokaždé 4:2 na zápasy. Poslední duel celého ročníku se hrál na Vysočině a očekávalo se, že vojáci vyrovnají sérii na 3:3. Na utkání přijela delegace z hokejového ústředí, jenže bez poháru pro mistra ligy. Pardubičtí vypjatou bitvu vyhráli 5:3. Trofej však zůstala v Praze…

Nejlepší byly Katovice

V roce 1976 se skvělé pardubické trio zúčastnilo všech tří velkých turnajů. „Na olympiádě jsme měli smůlu. Očkovali nás proti chřipce a všichni v kabině pak měli čtyřicítky. Jen Martinec se Šťastným se báli a tu injekci si nenechali píchnout. S Rusy jsme ještě tři minuty před koncem vedli o gól. Mohli jsme je porazit, dva roky jsme nad nimi vyhrávali dost často. Měli jsme dobré ročníky, hráči se neměnili, vždycky tak jeden, dva, parta fungovala. Rád na to vzpomínám.“

Na šampionátu v Katovicích předváděl československý tým snad nejlepší hokej tehdejší zlaté éry. Zvítězil o pět bodů před Švédy, o jediný přišel až na závěr po remíze 3:3 s Rusy. Ta však už nic neřešila. Čtyři hráči se vtěsnali mezi pět nejproduktivnějších hráčů turnaje. Novákův útok nastřílel 24 gólů. S bilancí 9+7 byl hned druhý za Martincem (9+11), devět branek dal ještě Milan Nový. „Všechno si tam sedlo, mužstvo bylo opravdu výborné. Už na olympiádě jsme hráli dobře, pak následoval ještě Canada Cup,“ pokračuje.

Na památném prvním ročníku Kanadského poháru porazili reprezentanti ve skupině domácí tým hvězd NHL 1:0 a nakonec si proti němu zahráli finále. Novák však málem přišel o zdraví. Steve Shutt ho krosčekoval zezadu do krku. Pardubický centr byl v bezvědomí, měl poškozených sedm obratlů.

Lékaři se báli vracet je do původní pozice, aby neochrnul. Asi až sedmý z nich našel odvahu, naštěstí to dobře dopadlo. Za necelý rok ve Vídni se Novák radoval podruhé z titulu mistra světa, za další rok v Praze sahal tým po zlatém hattricku. Chyběl k němu jediný gól.

Podnikání předal rodině

V roce 1981 zamířil do švýcarského Lausanne, následovaly pobyty ve francouzském Villard de Lans a italské Cortině. Po skončení kariéry trénoval v Hradci Králové a Neuchatelu. Ale na rozdíl od Martince se Šťastným u hokeje dlouho nezůstal. Začal podnikat. Měl sportovní obchody, v Pardubicích otevřel penzion a hotel Euro. Teď už si užívá důchodu.

„Předal jsem to rodině. Do hotelu chodím spíš na snídani, na kafe, už se v tom nepohybuju, tyhle věci neřeším. Spíš se věnuji vnoučatům, taky jsem blázen do golfu. Podstatné je, aby byl člověk zdravý, aby se ráno probudil, měl dobrou náladu a mohl trochu sportovat.“

V okolí Pardubic najde spoustu výborných hřišť, snaží se hrát čtyřikrát v týdnu. „Chodím spíš devítku, moc golf neumím, ale projdu se po nádherných resortech,“ říká. „Mám to rád, golf sleduju i v televizi. Je to můj nejoblíbenější sport. Jemu se věnuju nejvíc, hokeji moc ne. Sem tam na něj zajdu, ale nejsem přímo v dění. To jsem opustil před třiceti lety.“

S bývalými spoluhráči se občas vídá. Třeba zajde na hokej. „Ve městě se všichni známe, všechno je blízko. V hospodě, na sportovišti, všude na někoho známého narazíte.“ Propad Pardubic v posledních sezonách ho mrzel. „To bylo úplně zoufalství, co předváděli. Snad se to ale otočí k lepšímu. Tohle vždycky bylo hokejové město. Pardubický hokej má tradici, historii, to se nedá koupit. Na každý zápas chodilo deset tisíc diváků, i když byly Pardubice poslední, v podstatě pořád měly vyprodáno. Fanoušci si zaslouží elitní hokej, nemít ho tady by byl hřích. Jsem rád, že se to pohnulo a snad už to bude mít nějakou logiku. Sportovní klub nemůže vlastnit město. To nejde dohromady. Věřím, že to bude lepší,“ přeje si jubilant Jiří Novák.

JIŘÍ NOVÁK

Narození: 6. června 1950 v Jaroměři (70 let)
Pozice: střední útočník
Kluby: Pardubice (1967-70, 1972-81), Lausanne (1981-83), Villard de Lans (1983/84), Cortina (1984/85).
Liga: 480 utkání/256 gólů, 3x mistrovské tituly (1971-72 Jihlava, 1973 Pardubice).
Trenér: Hradec Králové (1986-89), Neuchatel (1989-92).
Reprezentace: 160 zápasů/76 gólů.
Největší úspěchy: 2x mistr světa (1976-77), stříbro ZOH (1976), stříbro MS (1974-75, 1978-79), druhé místo Canada Cup (1976), bronz MS (1973), 3x ligový titul (1971-72). Člen Síně slávy českého hokeje (2010), člen Klubu hokejových střelců (331 gólů).

Deník Sport, Sport Magazín i časopis GÓÓÓL kupujte pohodlně ONLINE na iKiosek.cz »

Titulní strana deníku Sport, sobota 6. června 2020

Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud