Osudy odsouzených hokejistů. První titul pro Kladno i těžký návrat z dolů | iSport.cz
Pavel Bárta
7. října 2020 • 15:10

Osudy odsouzených hokejistů. První titul pro Kladno i těžký návrat z dolů

Autor: Pavel Bárta
Vstoupit do diskuse
0
  • Hokejový tým z mistrovství světa 1949 Hokejový tým z mistrovství světa 1949FOTO: Twitter

    Před 70 lety tým Československa neodletěl na šampionát do Londýna. Místo cesty za obhajobou zlata byli reprezentanti zatčeni a nespravedlivě odsouzeni za údajnou špionáž a velezradu. Vykonstruovaný proces s hokejisty trval sedm měsíců, na samotný soud stačily dva dny, probíhal 6. a 7. října 1950. Hanebný zločin komunistického režimu rozmetal generaci prvních mistrů světa. Přečtěte si, jak se tehdejší reprezentanti následně vraceli do života.

  • Augustin Bubník

    (1928-2017)

    Jako „kriminálník“ směl napřed hrát jen třetí ligu za Olomouc. Pomohl jí výš, ale tam už pokračovat nesměl. Až když funkcionáři Sparty zařídili příchod Roziňáka s Konopáskem, zákaz byl prominut i ostatním. „Gusta“ končil ve Slovanu Bratislava v 32 letech. V roce 1966 převzal tým Finska a další rok s ním na MS senzačně porazil Československo. Vedl několik ligových celků a taky Nizozemsko, které dostal mezi elitu. Po roce 1989 působil v politice.

    Augustin Bubník v roce 2000

  • Zlatko Červený

    (1920-1992)

    Rodák ze Záhřebu strávil sezonu v Karlových Varech, než se vrátil do Českých Budějovic, kde později koučoval a nakonec i zemřel. Mezitím působil v Jugoslávii, kde vedl rovněž reprezentaci. Od června 1954 do roku 1963 byl veden jako agent StB pod krycím jménem „Maria“. Lze se jen domnívat, jakými způsoby komunisté zlomili jednoho z nejodbojnějších členů celé skupiny.

    Zlatko Červený by v roce 2020 oslavil sto let

  • Přemysl Hainý

    (1925-1993)

    Působil v Tatře Smíchov, poté se přesunul do Kladna, jemuž roku 1959 pomohl k prvnímu titulu. Plynule přešel do role kouče, v roce 1965 mu bylo umožněno působit ve Švýcarsku. Nabízeli mu vedení reprezentace, ale musel se vrátit. Tři roky trénoval Spartu, než v roce 1972 zamířil opět do zahraničí. Působil v Nizozemsku a Jugoslávii.

    Přemysl Hainý pomohl k prvnímu titulu Kladna, pak mohl trénovat i švýcarskou reprezentaci

  • Josef Jirka

    (1926-2000)

    Propuštění se dočkal už v roce 1953, ale do Prahy se nevrátil. V násilně přerušené kariéře pokračoval v brněnských klubech ze Židenic a Králova Pole, od roku 1958 žil stranou hokejového dění.

    Josef Jirka se propuštění dočkal už v roce 1953, ale do Prahy se nevrátil

  • Vladimír Kobranov

    (1927-2015)

    Nějakou dobu nechtěl o hokeji slyšet, ale v roce 1957 posílil Pardubice, kde zůstal až do konce kariéry. Několik let pak trénoval Gottwaldov. Ještě před okupací v srpnu 1968 dostal svolení k odchodu do Švýcarska, trénoval Curych a po invazi se rozhodl zůstat tam natrvalo.

    Vladimír Kobranov před okupací zamířil do Švýcarska, kde nakonec zůstal natrvalo

  • Stanislav Konopásek

    (1923-2008)

    Rok směl hrát jen za Tatru Smíchov, dalších šest sezon strávil ve Spartě, končil v Motorletu. Tam začal i trénovat, do ciziny směl jen v rámci socialistického bloku. S Katovicemi získal polský titul, dvakrát vedl Spartu.

    Stanislav Konopásek dvakrát vyhrál mistrovství světa

  • Jiří Macelis

    (1923-1998)

    Do rodných Českých Budějovic se po propuštění z vězení vrátit nesměl. Čtyři roky patřil mezi opory Karlových Varů. Pak působil v Kolíně a Hodoníně, kde od roku 1958 trénoval. Tam i zemřel.

    Karlovarská ikona Jiří Macelis

  • Bohumil Modrý

    (1916-1963)

    Z uranových dolů se vrátil s podlomeným zdravím. Trénoval v Motorletu, rehabilitace se nedočkal. Zemřel ve 47 letech. Až osmnáct let po potvrzení rozsudku v červenci 1968 Nejvyšší soud projednal stížnost pro porušení zákona v trestní věci proti Ing. Modrému a spol. a usnesení z roku 1950 zrušil.

    Bohumil Modrý s pohárem pro mistry světa při vítání hrdinů v Praze

  • Václav Roziňák

    (1922-1997)

    Díky zájmu Sparty mohl obnovit spolupráci s Konopáskem a Zábrodským, s nimiž válel už v LTC. K hokeji se vrátil ve 33 letech, ale oporou klubu byl ještě osm sezon. Potom začal trénovat. Před srpnem 1968 zamířil do Švýcarska. Vedl Grasshoppers Curych a Rapperswil-Jonu, trénoval i tenis.

    Tým československých mistrů světa 1949 ve Švédsku. Zlatou generaci pak rozprášil politický proces...

  • Antonín Španinger

    (1926-2010)

    Zbytek kariéry strávil v Českých Budějovicích, odkud pocházel. Nejvyšší soutěž hrál ještě v polovině 60. let. Už před olympiádou 1956 měl šanci na návrat do reprezentace. Podmínkou však byl podpis spolupráce s StB, což odmítl.

    Antonín Španinger měl šanci na návrat do reprezentace, kvůli podmínce o spolupráci s StB ale odmítl

  • Josef Štock

    (1926-1984)

    Po propuštění působil v Karlových Varech, v sezoně 1966/67 krátce trénoval ZKL Brno. Vedl několik klubů v nižších soutěžích a Polsku.

    Přivítání československých reprezentantů po návratu ze Švédska

Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud