Kovář má kemp pro mladé gólmany: nechce být jako Jágr, užívá si detaily | iSport.cz
Pavel Ryšavý
12. července 2021 • 20:30

Kovář má kemp pro mladé gólmany: nechce být jako Jágr, užívá si detaily

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
OH naruby: Ondra i bez medaile nadchl, jeho sport je úžasnou show
Krejčí v Olomouci: bude vyprodávat haly jako Jágr a zahraje si ještě za Boston?
VŠECHNA VIDEA ZDE

Malí brankáři občas připomínají roztomilá a pohyblivá medvíďata. Rozděleni do malých skupinek pracují na technice a poslouchají rady velkého medvěda. Mezi nimi se pohybuje v navlečené výstroji i Jakub Kovář. Hvězda KHL pořádá v Písku gólmanský kemp. Dá dohromady kvalitní trenéry, navíc se sám aktivně zapojuje do každého tréninku. Na tom si zakládá. Nabízíme vám ochutnávku, jak to na takové akci chodí. Připraveni? Tak si oblečte minimálně mikinu.



Žádná hala, zimák! I když je venku kolem třiceti stupňů a slunce docela peče, tady stačí otevřít vrata a dostanete mrazivý polibek. Dorazili jste jen v triku? Vaše chyba, hrubé podcenění situace. Tady se mrazí. Vítejte na stadionu v Písku, kde pořádá brankářský kemp Jakub Kovář. Už si zvykl, že ho dělí do dvou částí. V prvním turnusu dorazili dospělí „hobíci“, ve druhém mladí brankáři (plus brankářky) současně s ještě mladšími brankáři.

„Wow, no jasně, Kuba se převléká. To musíte vidět, že jo,“ s úsměvem glosuje postávající pětici kluků před šatnou jedna ze dvou vychovatelek, které se o děti starají, když zrovna nemají trénink.

„Já si s ním chci plácnout, až půjde na led,“ vysvětloval člen party svůj cíl a vlastně i všech kamarádů kolem sebe.

Jednička Jekatěrinburgu a brankář, který odchytal v KHL 400 zápasů, právě rychle mění betony. Na druhý trénink s většími gólmany si bere speciální, které si nechal vyrobit výhradně pro svůj kemp.

„Kubo, stíháš?“ zeptal se mrňous.

„Jasně,“ vypálila za ním Kovářova odpověď ze šatny.

„No, já jen že máš už jen dvě minuty,“ strachoval se klučina. Pak se z hloučku ozvalo: „Míšo, pojď Kubovi držet dveře, až poběží na led.“

Ano, tuhle převlékací akci brankář stihl. Zakládá si na tom, že kemp nefunguje stylem: dám mu svoje jméno, logo a na kluky koukám, když mám čas, s kávou za mantinelem. Chce být na každém tréninku, mít na sobě výstroj, bruslit vedle začínajících brankářů i těch trochu větších. Ukazovat jim svůj styl, přístup a svoji práci.

„Vidím v nich trochu sebe,“ usměje se Kovář, když přijde řeč na partu dětí před šatnou. „Jako malého kluka mě táta vždycky bral s sebou na každý zápas áčka Písku. Stál jsem u tunelu, odkud vycházeli chlapi na led. Úplně nejvíc pro mě bylo, když si se mnou všichni plácli. Ale naši gólmani si vždycky plácli, ať to byl kdokoliv, jen po vyhraném zápase. Jakmile si mě ale brankář takhle všiml? Svátek,“ vybavuje si hned. A taky doufá: „Pro kluky to je možná to samý, jak jsem to viděl já. Mám radost, když tam takhle čekají a chtějí si plácnout.“

Kemp má Kovář vymyšlený dobře. Malých brankářů je na ledě dvacet, na ledě bývá sedm až osm stanovišť. Všude je jeden trenér plus minimálně jeden střelec. Gólmani nekoukají, pracují. Trenéři se jim věnují, vidíte, jak se s nimi pořád baví, povzbuzují je, vysvětlují. Na kempu má Kovář špičkové české profíky jako třeba Michala Maříka, který trénuje brankáře v Plzni, Jiřího Černocha z Letňan nebo Václava Pipka, který dělá jemu osobního kouče a nově se začíná starat o brankáře Komety.

Nezahálí se. Neřve se. Trénuje se. Motivuje se.

Někteří rodiče, případně prarodiče, sedí na tribuně. Trénink si natáčí, na svoje mrňata občas ukážou nějaký ten posunek, třeba ať zvednou lapačku. Na ledě se prohánějí malí kluci v maskách s logy Sparty, Komety nebo Jihlavy. „My sem jezdíme pravidelně, každý rok. Mladýho to hrozně baví, těší se sem a mě zase baví, když vidím, jak se mu tady věnují,“ říká jeden z tatínků.

Když přijde na led starší parta, vytáhnou se i tablety, kamery. Hned na místě se řeší video. Pár zákroků a přichází bleskový rozbor: „Dívej, tady je pořád chybka. Tak znovu.“ Kempu se v té větší partě účastnil třeba i šestnáctiletý Štěpán Maleček, který by mohl už teď pomalu nakukovat do extraligového kádru Motoru.

Zimák trůní kousek od centra, kolem něj teče řeka Otava. Když vyjdete ven, za chvíli vidíte slavné písecké dominanty, kamenný most (ano, ten nejstarší dochovaný v Česku) a věž trojlodní baziliky Narození Panny Marie. Uvnitř na stadionu podezříváte světlo, že chytlo v lampách žloutenku.

Pod oprýskanými schody, které kdysi byly celé červené, se potí mladí brankáři. Záhul? Ano i ne. Takhle si užívají léto, venku sálá vedro, z mrňousů zápal, nadšení. Vždyť s nimi chytá Jakub Kovář, je jeden z nich! Na menší partě to vnímáte hodně. Starší se spíš snaží načerpat zkušenosti.

Když vyrazí na led skupina větších kluků a holek, mladších brankářů se ujmou dva kondiční trenéři. Mezi tréninky a večer je zase mají na povel vychovatelky. „My tady děláme náhradní maminky. Hlídáme, aby kluci dobře bumbali, papali, a když je potřeba, pofoukáme bebí,“ směje se první. „Kluci jsou vychovaný, určitě, vidíte, jak jsou z tréninků zvyklí poslouchat, tak se to přenáší i mimo led. Není s nimi problém,“ přidává druhá. Jde se na oběd, bude se podávat znojemská s rýží. Tak dobrou!

Kdo se na kempu stará o mladé brankáře

Jakub Kovář, brankář Jekatěrinburgu

Michal Mařík, trenér brankářů v Plzni

Jiří Černoch, trenér brankářů v Letňanech

Václav Pipek, trenér brankářů Komety a Jakuba Kováře

Martin Hušek, trenér brankářů Kolína

Filip Kubiš, trenér brankářů Písku

David Gába, brankář Vsetína

Petr Vojtěch, brankář Písku

Tomáš Kolínský, fitness trenér

Jan Kudrna, šéftrenér mládeže IHC Písek

Vítejte v trenérské kabině: Průšvih je, že chybí konkurence

Tohle je království, kam byste chtěli nakouknout, ale nemáte šanci. Přiblížíte ucho? Zaklapnou se dveře. Trenérská kabina. Tady nikdo jiný nemá co dělat. Taky vás někdy napadlo, o čem si tam pánové povídají? Jaké řeči vedou, než se jdou sprchovat? Deník Sport vás sem na chvíli pustí. Na gólmanském kempu Jakuba Kováře tady seděli jen samí brankáři, bývalí i stále ještě aktivní.

Aby bylo jasno, pro zachování autentické chvíle nebudeme upřesňovat, kdo co říká. Vlastně na tom ani nezáleží. Jde o zachycení atmosféry, psaná forma momentu, kdy si sednete na místo, hodíte si na hlavu ručník a posloucháte.

Uděláme jen jednu výjimku. Mezi tréninky vytáhl Jakub Kovář plastovou krabičku s borůvkovou buchtou: „Hoši, tohle jsem pro vás nasbíral a doma nechal upéct.“ Zaprášilo se po ní. A dál už tedy jen kabina.

Velké nadšení vzbudila tréninková pomůcka. Světýlka, která zhasínají a rozsvěcují se podle toho, jak v programu nastavíte. „Hele, nad tím normálně mávneš a ono to taky zhasne. Nemusíš na to vůbec sahat.“

„A k tomu jsi dostal návod?“

„Ne.“

„Takže pokus, omyl?“

„Jo. Hlavně jsem zjistil, že na Android se mi to spáruje jen s devíti světýlky. Tak potřebuju Apple, to mi chytne až čtyřiadvacet světýlek.“

Od toho přešla řeč na téma, že gymnastické tréninky by pravidelně měli mít i hráči. Ne jenom brankáři. „U nás máme tělocvičnu povinně jednou týdně pro všechny,“ zazněla hned zpráva. Následovalo spokojené zamručení: „Tak by to mělo bejt.“ Ale první hlas pokračoval: „Jenže taky si tam jednou trenéři vzali florbalky a šel se hrát florbal. Tak jim říkám, že tohle je blbě. Tělocvična má šest košů, máš tam hrát basket, vymýšlet soutěže. Ne pořád myslet na hokej.“

Když pak řešíte, co by si mladí brankáři měli odnést z gólmanského kempu, je výsledek celkem jasný: „Máte tady víc času než v klubu, abyste se věnovali dovednostem. Je na to i víc pohledů, jsme tady v osmi. Nejde tady o to, jestli kluk dostane pět gólů, ale o techniku, zdokonalení. Jezdí sem většina z nich dokola, těší se na sebe a chceme, aby se učili jeden od druhého.“ Plus má být výhoda, že se škrtá rivalita: „Ne, není to právě jako v klubu, nikdo si nemusí jít po krku. Spíš se ti kluci od sebe mohou učit. Kuba (Kovář) sem navíc přináší pohled hráče z nejlepší ligy v Evropě.“

Největší bouře? Jasně, když se řeší trendy, český hokej, pracovitost, výchova.

„No, a pak máte pořád téma, kde je rozdíl mezi námi a ostatními zeměmi, co?“

„Gólmansky to tak hrozný ale není, si myslím.“

„Držíme se do juniorů, máme na všech akcích hodně dobrý gólmany. Jen máme obrovský problém s přechodem do dospělých. Mladý gólmany tady nemáme, odcházejí v šestnácti a sedmnácti letech ven, protože tady chytat nechtějí.“

„No, nechtějí. Spíš nemůžou.“

„Extraligu dorostu a juniorů ti dobrý gólman chytat nechce. Půjde radši do konkurenčního prostředí, kde roste. Chodí do Ameriky, chodí do Finska, do Švédska. Přitom my s nimi nepracujeme blbě, naopak. Jen je průšvih, že v dorostu a juniorce prostě není konkurence, to je nezlepší.“

Logicky se pak všechno začne stáčet k tabulkám a cizincům v extralize. Mají výhodu, že přijdou zdarma. Navíc, pokud v Česku hrajete tři roky po sobě, nevztahuje se na vás žádný limit. Cizinec pro extraligu najednou nejste. „A to je šílená kravina,“ slyšíte hned naštvanou reakci.

„Podívejte se na Kanadu. Tam si do ničeho nenechají moc kecat. Ale když tam neměli svoje gólmany v NHL, co udělali? Na pár let zakázali ve svých juniorkách cizí brankáře, ať tam chytají sami. Když tady pořád řešíme, že se musí startovat náš hokej, tohle je základ, cizinci. První liga by je měla zakázat na všech pozicích. A hlavně v extralize se už vykašlat na nějakou výjimku, že po pár letech je z vás papírově domácí hráč,“ přišel radikální monolog.

Debata pokračovala: „Právě. Máte limit na cizince a dodržte si ho. Máš právo reprezentovat jinou zemi, jsi cizinec. Nazdar. Nebál bych se na tři roky udělat i pravidlo, že můžou doběhnout současný smlouvy, ale pak tři roky nesmí žádný klub podepsat cizího brankáře ani v první lize, ani  v extralize. To bychom koukali, kolik kluků by nám vyskočilo. Za tři roky by se tady objevilo třeba sedm gólmanů, kteří by chytali v Evropě a v nároďáku.“

Stačí tohle nahlédnutí? Však už je potřeba taky jít. Odpoledne se pánové v šatně sejdou zase, jen už bez diktafonu na stole. Jasně, taky bez borůvkové buchty.

Hvězda KHL Jakub Kovář pořádá v Písku gólmanský kemp
Hvězda KHL Jakub Kovář pořádá v Písku gólmanský kemp

Kovář: Mohl bych vyvařit peníze, ale smysl je jinde

Kemp pro mladé brankáře v Písku není úplně masovou akcí. Mohl by být, ale jeho zakladatel nechce. Jakub Kovář je gólmanské eso v KHL, v nejlepší evropské lize patři mezi nejlépe vydělávající hráče. Kempy vznikly původně z toho, že se chtěl chystat doma na sezonu, pronajal si zimák a zbývalo na něm pořád hodně prostoru.

Teď se akce rozjela tak, že zájem převyšuje možnosti kurzu. „Základní je, že sem chci vždycky dostat co nejlepší trenéry, kteří mají jednotný názor na to, jak by děti měly trénovat, jakým stylem by se do nich vědomosti měly dostávat a jak by měl dnešní brankář chytat,“ říká.

Balík na letní škole nevydělá, spíš právě zaplatí led a personál, který se o mladé brankáře stará. „Mohl bych na tom dnes už vyvařit velké peníze, ale to pro mě úplně smyslem není. Nechci na tom prodělat.“

Nikomu samozřejmě neslibuje, že z něj po pár dnech v Písku udělá Haška, Francouze nebo Kováře. „Těžko taky budeme kluky předělávat, to jim říkáme rovnou. Spíš jim chceme ukázat cesty, jak se dnes chytá a trénuje. Ukazuju jim to na sobě a trenéři do toho dávají teorii.“

Brankář Jekatěrinburgu si zakládá na přímé účasti při trénincích. Ve výzbroji tak stráví klidně šest hodin denně, v akci s dospívajícími gólmany si ji někdy odloží a pomáhá ostatním trenérům. „Jsem tady od prvního dne, kdy kluci přijedou, až do posledního. Nechci to mít tak, jak dělal kempy třeba Jágr team. Měli tři turnusy, Jarda se tam ukázal na jeden den. Vůbec se s ním nechci srovnávat, jen prostě nechci něčemu akorát dát jméno a přijet se vyfotit,“ rozpovídá se. „Snažím se jít s klukama na každé jídlo, bavím se s nimi, jdu s nimi do šatny. Nechci, aby to bylo jen hokejové soustředění, ale ať se jim brankář z KHL i trochu věnuje,“ dodává.

Při jednom z tréninků dělal se skupinou menších brankářů bruslařská cvičení. Ví, že tohle není jen o povelech. „Děti jsou děti. Musíte je k práci přesvědčit, jenže potřebujete vědět jak. Nemůžete je nutit, je musíte vtáhnout do akce, aby je to bavilo. Podle mě je důležité, že v kempu jsem s nimi pořád. Vidí mě ve výzbroji. Občas s nimi něco udělám, objíždím stanoviště, koukám na ně. Pro ně je motivace okoukávat věci ode mě, nebo aspoň doufám, že by to tak být mohlo.“

Gólman jako učitel? Užívá si detaily. „Mám hroznou radost, když to kluci najednou začnou dělat správně. Vidíte gólmana, který se trápí, neumí se tam složit, má špatně postavené ruce. Ale najednou přijde poslední série, on tam ruce automaticky hodí správně? Pískne se konec, on se šťastný zvedne. To mě strašně baví. Nebo když mě pak kluci obejmou, že by tady ještě dva dny zůstali.“

Brankáři v KHL podle zápasů

  1. Vasilij Košečkin 570 zápasů

  2. Konstantin Barulin 513 zápasů

  3. Jakub Kovář 400 zápasů

Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud