Právě dnes si připomínáme desetileté výročí tragické události u Jaroslavle, kde 7. září 2011 spadlo letadlo s celým týmem místního klubu KHL Lokomotivu. Jak známo, zahynuli v něm i tři čeští reprezentanti Karel Rachůnek, Jan Marek, Josef Vašíček, ale také Slovák Pavol Demitra. Kromě nich ale také řada dalších hokejistů z celé Evropy včetně domácích Rusů. Co se v Rusku po této tragédii změnilo? Jak zareagovala KHL a jak se změnil klub z Jaroslavle? Na tyto otázky odpovídá v komentáři sportovní novinář působící v Rusku Vladimír Rausch.
„Tahle rána pořád bolí, i když už uplynulo hodně času. Je potřeba přiznat, že Rusové umějí uctívat památku obětí. Lokomotiv Jaroslavl celou dobu nastupoval s černou stužkou na dresech nalevo u srdce, pořád připomínala, co se stalo. Černá stuha je i na novinářských akreditacích, které jsme dostali na novou sezonu jako připomínku, že uplynulo deset let. Na 7. září taky připadá zápas Jaroslavle s Minskem, kam měli hokejisté Lokomotivu tehdy letět.
Proběhnou i další vzpomínkové akce, ale nejdůležitější je, že vedení KHL učinilo konkrétní kroky, aby se taková tragédie už neopakovala. Tým cestoval starším strojem JAK-42. Změny v reglementu určují, jakými spoji mohou týmy KHL létat. Většinou jde o chartery, od hráče už neuslyšíte, že letěli opotřebovanou herkou, kde všechno řinčelo, a že měl šílený strach. Vedení KHL teď klade na spolehlivost a bezpečnost strašně velký důraz.
Jenže k tomu došlo až po tak hrozném neštěstí. Rusové různým věcem nepřikládají nijak zvlášť velkou vážnost. Ruská povaha je dost lehkovážná. Mužik nad vším mávne rukou. Nějak bude, prostě to přejde. Jenže najednou se stalo neštěstí, ukázalo se, že to není jen půlhodinka strachu, že to může vést k fatálním následkům. Tragédie hokejistů tohle myšlení změnila. Proto teď v KHL tyhle věci mnohem důsledněji kontrolují. Třeba i situace s covidem ukázala, že se mnohem přísněji kontrolovalo dodržování opatření, rozdělení zón na stadionech, kam smějí novináři, a tak dál.
Pokud jde o vyšetřování příčin tragédie, oficiálně to byla chyba pilotů. Údajně si popletli pedály, místo aby přidávali rychlost, začali šlapat na brzdu. Jejich příbuzní to rozporovali u soudu, ale neuspěli. Nejsem odborník, ale nesvaloval bych všechno na posádku.
Kapitán byl obrovsky zkušený, nalétal přes deset tisíc hodin. Nezdá se mi, že by udělal něco takového. Spíš to byla shoda nešťastných okolností. Právě v tu dobu probíhalo v Jaroslavli mezinárodní fórum, přiletěla delegace z Moskvy a dispečer přesunul letadlo s mužstvem z hlavního ranveje někam vedle. Taky byly špatné povětrnostní podmínky, kapitán to měl ztížené, sešlo se všechno dohromady.
Ještě bych se zastavil u týmu Jaroslavle. Před deseti lety byla hegemonem, jedním z nejbohatších klubů v Rusku, který nešetřil penězi, podepisoval smlouvy s nejlepšími hráči z celého světa. Od té doby ale šli víc do sebe. Vždycky měli velice dobrou hokejovou školu, což platí stále, ale po tragédii změnili směr a začali ještě víc pracovat s vlastními odchovanci. V Rusku mají úplně nejlepší propojení mezi školou, mládeží, farmou a týmem KHL. V tom jsou absolutní špička, lepší než SKA Petrohrad, CSKA Moskva, Dynamo.
Posledních několik let dopláceli na to, že jim talenty odcházely do jiných mužstev. Ale to se změnilo. Hráči v klubu zůstávají nebo se začínají vracet. Třikrát vyhráli Charlamovův pohár za vítězství v mládežnické MHL. A dvě třetiny hráčů, co mají na soupisce, si sami vychovali. Mají úplně nejmíň legionářů z celé ligy. Tím se vytváří určitá chemie v mančaftu, jsou naladění na jednu vlnu, hrají stejnou taktiku, znají se navzájem, hráči jsou od mládí vedeni v určitém stylu. Takže když někdo přijde do mužstva, ví, co má hrát.
První sezonu po tragédii Jaroslavl nehrála. Všude už ji berou jako normální tým, vždyť uplynulo deset let. Každý má tragédii v povědomí, Lokomotiv je však vnímán spíš jako taková štika. Nevyzpytatelný, mladý tým, který drží spolu a je schopen porazit každého. Černý kůň Západní konference a celé soutěže. Pro obyčejného fanouška jsou strašně sympatičtí tím, že nemají přeplácené legionáře, ale svoje kluky, které si vychovali a kteří chtějí vyhrávat.“
AUTOR JE SPORTOVNÍ NOVINÁŘ PŮSOBÍCÍ V RUSKU
