Ondřej Kuchař
24. října 2021 • 04:40

Jašek o letech čekání na NHL i výzvě v Lahti: Bylo to frustrující, tady mi věří

Vstoupit do diskuse
0
TOP VIDEA
SESTŘIH: Slovácko - Plzeň 1:2. Body pro Viktorii, dva neuznané góly
Slovácko - Plzeň: Beauguel razantně zavěsil za Nguyena, 0:2
VŠECHNA VIDEA ZDE

Každý rok ho trenéři a manažeři Vancouveru po letním kempu chválili. Lukáš Jašek zaujal zejména umem, který českému hokeji tak zoufale schází – skvělým bruslením. Tři sezony dřel hbitý útočník v suterénu na farmě. V minulém ročníku se mu dařilo i bodově. Na vytoužený telefonát shůry ale čekal marně. „Bylo to frustrující. Čekal jsem aspoň na ten jediný zápas, ale nedostal jsem ho,“ popisuje v rozhovoru pro iSport premium. Teď válí ve finském Lahti.



Během rozhovoru několikrát zdůrazní, že si nechce stěžovat a fňukat. Tři roky farmaření Lukáše Jaška zocelily. Sen zahrát si NHL zůstal nesplněn, stejně ale ničeho nelituje. „Už jsem ale potřeboval jít dál, udělat správný krok pro svou kariéru. Potřeboval jsem se zase nadechnout,“ říká odchovanec Třince. Za čerstvým luftem jel do Finska. A daří se mu tam parádně, aktuálně je na špici kanadského bodování. Ve 13 utkáních získal 14 bodů.

Lukáš Jašek

Narozen: 28. srpna 1997 (24 let) v Třinci 

Pozice: útočník

Klub: Pelicans Lahti 

Kariéra: Třinec (do 2017 a 2020), Södertälje/Švéd. (2013/14), Frýdek-Místek (2015-17), Liberec (2017/18), Utica/AHL (2018-21), Lahti/Fin. (2021-?)

Draft NHL: 6. volba Vancouveru Canucks. (174. hráč celkově) v roce 2015

V reprezentaci: 3 zápasy, 3 body (1+2), účast na MS U18 (2015) a MS U20 (2017)

V AHL: 153 zápasů, 86 bodů (30+56) V extralize: 116 zápasů, 23 bodů (10+13)

Úspěchy: český juniorský mistr (2015/16), stříbro z Hlinkova memoriálu (2014)

Průměr bod na zápas. Do nového angažmá jste vlétl v parádním stylu.
„Samozřejmě jsem si přál týmu hned od začátku pomáhat, být produktivní. Tohle je ale paráda, start mi vyšel skvěle. Mně i mužstvu se daří. Nemůžu si zatím na nic stěžovat, strašně si to v Lahti užívám.“

Trenér vám věří, v průměru hrajete přes 20 minut za zápas. Tolik prostoru jste měl naposledy někdy v juniorech, ne?
„Asi to tak bude, tolik času jsem mezi chlapy neměl nikde. Chodím tu na všechny herní situace. Jsem v prvním útoku. Hrajeme přesilovku pět na tři, já jsem na ledě. Hrajeme oslabení tři na pět, já jsem na ledě. Trenér mi důvěřuje, ice time mám fakt velký. Opravdu ani nevím, kdy jsem naposledy cítil takovou důvěru kouče.“

Na farmě Vancouveru v Utice jste se do takové role nedostal?
„Bohužel ne. První dvě sezony jsem přesilovky nehrál vůbec, maximálně tak oslabení. Vytížení nebylo takové, jaké bych asi měl mít. Až v posledním ročníku jsem chodil i na přesilovku. Ice time lehce vzrostl, ale s vytížením, jaké mám teď ve Finsku, se to vůbec nedá srovnat.“

Hlavním trenérem Pelicans je mladý 38letý Tommi Niemelä. Čekal jste, že na vás hned naloží takovou porci práce?
„Komunikovali jsme spolu už někdy na jaře, než jsem s Lahti podepsal. Dal mi najevo, jak moc o mě stojí, popsal mi svoji vizi, svoji filozofii. Řekl mi, jaké má se mnou plány. Potěšilo mě to. Upřímně jsem byl zvědavý, jestli svá slova dodrží, zatím ale všechno plní do puntíku. Nemůžu proti němu ani nikomu v klubu říct půl špatného slova. Není to samozřejmě tak, že bych přišel, všichni si sedli na zadek a dostal bych všechno zadarmo. Na druhou stranu jsem to měl asi jednodušší, protože jsem přišel jako cizinec, kterého když už tu vezmou, očekávají, že bude hrát hodně.“

Lukáš Jašek v Lahti nosí helmu pro nejproduktivnějšího hráče
Lukáš Jašek v Lahti nosí helmu pro nejproduktivnějšího hráče

Navíc, i když vám je pouze čtyřiadvacet, v týmu patříte k těm zkušenějším.
„Musím přiznat, že toho jsem se trochu bál. Když jsem viděl, jak mladý má Lahti tým, měl jsem z toho strach. Asi osm kluků, kteří jsou normálně stabilními členy prvního týmu, jsou věkem ještě junioři. To je v Česku absolutně nepředstavitelné. Bylo důležité, že jsme chytili hned začátek, uhráli body a mohli se uklidnit. Snad takhle budeme pokračovat i dál.“

Jelikož vedete týmové bodování, hrajete se zářivou zlatou helmou. Jak se cítíte s takovým majákem na hlavě?
(smích) „Je to něco nového, nikdy jsem to nezažil. Ve Finsku je to ale zažitá věc, dělá se to hlavně pro diváky, aby věděli, na koho koukat. Upřímně na to hledím ale i já. Spoustu zdejších hráčů zatím pořád vůbec neznám, takže když proti mně hraje kluk s touhle helmou, hlídám si ho o trochu víc. Upozorňujete tím na sebe.“

Hlídají si i vás soupeři víc?
„Možná jo, ale nějak se to snažím nevnímat. Nedělám si z toho těžkou hlavu.“

Jak vůbec k angažmá ve Finsku přistupujete? Berete ho jako odrazový můstek do KHL nebo jinam?
„To bych ani neřekl. (přemýšlí) Spíš je to pro mě vysvobození po těch třech letech v AHL. Chci se zase posunout dál. V Americe jsem už svoji budoucnost neviděl. Vancouver mě chtěl, nabízel mi prodloužení o dva roky. Samozřejmě ale kontrakt jen dvoucestný. Pořád bych musel bojovat o místo na farmě. Na to už jsem si za tu dobu sice zvykl, ale nedávalo mi to smysl. Zase by mě čekala jen AHL, protože první lajny Canucks jsou nabouchané. Potřeboval jsem jít dál, udělat správný krok pro svou kariéru a ne se další roky hnát za snem v podobě NHL. Potřeboval jsem se zase nadechnout.“

Bylo během tří sezon za oceánem někdy blízko k tomu, abyste si připsal start v NHL?

Dočtěte si celý článek a získejte neomezený přístup k obsahu na iSport.cz!

S iSport PREMIUM budete mít exkluzivní videa, zákulisní informace i analýzy. První měsíc jen za 49 Kč.

Chci předplatné Premium
Vstoupit do diskuse
0


Články odjinud


Články odjinud