Tabulka (ne)pravdy = cesta do pravěku. Hvězdě ublížila: Amatérské počítání
Slyšíte to často, statistika plus/minus je tabulka pravdy. Jste v plusu, výborně hrajete pro tým. Minus znamená, že špatně bráníte. A co když je všechno jinak? Spíš by to mohla být tabulka nepravdy. O výkonech jednotlivého hráče neříká prakticky nic. Někdy až hrůzostrašně vypadá, když se o hodnotu +/- opírají v klubech. Pojďte odhalit, kde jsou obrovské nedostatky slavné statistiky. Pro deník Sport a web iSport.cz o ní promluvil i Petr Holík z Komety.
Často bývá uváděno, že za vznikem statistiky plus/minus stojí bývalý trenér Emile Francis, který trénoval v NHL v letech 1962-93. Není to tak. On byl tím, kdo ji pouze zpopularizoval. Statistiku vytáhli ven Montreal Canadiens v 50. letech.
O pár let později si tento způsob zapisování dat vypůjčili v dalších týmech soutěže, aby ji od sezony 1967/68 zavedla samotná NHL za oficiální a začala ji také počítat.
Svět se od oficiálního zavedení plus/minus v NHL posunul o dalších 55 let. Že byla využívána v době, kdy nebyly k dispozici takové technické vymoženosti jako dnes, se dá pochopit. Jenže hokej má vývoj, technologie taky.
V plus/minus se zamrzlo. Někdo pochopil, jiný podle ní třeba ale klidně vyplácí hráčům prémie.
O Johnu Tortorellovi, jednom z nejúspěšnějších trenérů v historii hokeje, vítězi Stanley Cupu z roku 2004, se v minulé dekádě říkalo, že se nedokázal přizpůsobovat novým trendům. Sám si to později uvědomil a v posledních letech na tom výrazně zapracoval. Jeho citát z roku 2020 je pak třešničkou na dortu: „Neexistuje více přeceňovaná statistika než plus/minus.“
V kostce: tato statistika docela často nijak neukazuje, jak je daný hráč vlastně dobrý, či špatný. Rozhodně neodpovídá pojmu tabulka pravdy.
Bývaly doby, někde to tak dělají ještě i dnes, kdy se při pohledu na obránce koukalo především na jejich statistiku +/-. Vyjde vám jednoduchý závěr: když byl daný bek v plusu, brání dobře. Když byl v minusu, brání špatně.
Přitom je to nesmysl.
