Finský Deštník. Lener popsal systém výchovy: peníze, kouči i filozofie
Zažil jsem to období před téměř patnácti lety, kdy novou cestu finského hokeje razil jeden velice chytrý vizionář Errka Westerlund, metodik svazu a poté hlavní trenér finského národního týmu. Říkalo se mu The Hockey Professor. Často jsme diskutovali, vyměňovali si zkušenosti. Sršela z něj vždy energie a zájem, zdobila ho rozvaha, moudrost a pokora. Není divu, že stál u zrodu finského fenoménu Umbrella, tedy Deštníku, jenž brzy začal chrlit kvalitu do reprezentace i NHL.
Posun k progresu finského hokeje nastal, když v roce 2009 Finská asociace ledního hokeje (FIHA) svolala summit ve Sportovním institutu ve Vierumäki. Trenéři, agenti, skauti, vedoucí týmů, generální manažeři a další byli pozváni k tomu, aby přehodnotili strategii rozvoje hráčů. Na popud Erkky Westerlunda, hlavního trenéra finského národního týmu, se začalo pracovat s mladými hráči. Především na individuálních dovednostech, stravě, zodpovědném přístupu k tréninku i umění odpočívat.
„Klíčová je kooperace mezi kluby. Jsme malá země, pracovat společně je jediná cesta, jak přežít,“ vyhlásil Westerlund zásadní směr rozvoje.
Timo Backman, sportovní ředitel FIHA, se zasadil o to, aby svaz najal trenéry na plný úvazek pro všechny národní týmy. Ti jsou na reprezentačních akcích zhruba jen 40 dní v roce, ale zbylých 325 dní se věnují rozvoji hráčů v klubech.
Po kempu nebo turnaji navštíví trenér národního mužstva každý klub, kde jsou reprezentanti. Sedne si s hráčem a klubovým koučem, aby společně vyhodnotili, na čem bude pracovat a co má rozvíjet před další akcí. Reprezentační trenér mluví i se zahraničními kluby, pokud finští hokejisté hrají například ve Švédsku. S hráči působícími v zámoří se komunikuje prostřednictvím videa, třeba přes Skype.
Na mistrovství světa v roce 2012, které se konalo ve Stockholmu a Helsinkách, vydělal finský svaz 8,2 milionu eur a tyto peníze byly investovány zpět do programu rozvoje mládeže. Byli
