Hanzal: Bungee? Když skočíte, stojí to za to!

V životě jsou dávky vzrušení součástí všedních dní dvaadvacetiletého útočníka.„Vždycky jsem byl takový. Lákaly mě věci spojené se sportem a adrenalinem,“ tvrdí.

Tentokrát nechal brusle a hokejku doma, k seskoku ze zvíkovského mostu potřeboval jen kuráž. A té má dostatek. Vždyť bungee jumping už si dřív i vyzkoušel, vrhnul se z pětadvacetimetrové věže v Edmontonu. „Takže jsem věděl, o co jde. Jenže tehdy to nebylo takhle vysoký,“ vysvětlí útočník Phoenixu a pohlédne do čtyřicetimetrové hloubky pod zábradlím mostu…

Výškový rozdíl je tolik znát?
„Věřte tomu, že těch dvacet metrů poznáte… (usměje se) Je to fakt o něčem jiným.“

Člověk by řekl, že jen letíte dolů a je jedno, jak vysoko.
„Ono ani tak nejde o to, jak dlouho letíte. Ale o to odhodlání skočit z té výšky.“

A to jste v sobě před skokem musel posbírat?
„Nebudem to přehánět, zas tak velký extrém to nebyl. Ale musím přiznat, že když jsem stál nahoře, měl jsem trochu strach. Když už pak ale člověk skočí, tak to stojí za to.“



Co je na pádu z výšky nejkrásnější?
„Podle mě těch prvních pár vteřin, kdy člověk letí. Neví kam. Neví, co bude. To je právě ten adrenalin, který mám rád.“

Musel jste se v duchu ujišťovat, že jste přivázaný za nohy?
„Nad tím jsem vůbec nepřemýšlel. Říkal jsem si jen, ať mě to vytáhne zpátky naživu. To že mi stačí.“ (usměje se)

Při skoku jste zavřel oči. Není to škoda?
„Když já ani nevím, jestli by šlo je mít otevřené. Ani dole mi to totiž pořádně nešlo, když jsem je zkoušel otevřít. Asi je to kvůli velkému tlaku. Nebo té rychlosti.“

Plánujete bungee jumping podstoupit znovu?
(bez rozmýšlení) „Jo. Asi teda ne hned teď, ale někdy příště bych klidně zase šel do něčeho vyššího. Určitě. A rád.“

Takže teď po večerech budete hned zjišťovat, kde je možnost vyššího skoku?
„Možná to tak opravdu dopadne.“ (usmívá se)

Co jste jinak už z adrenalinových zábav vyzkoušel?
„V Americe to bylo pár horských drah. Jinak občas rekreačně snowboard a když jsem byl menší, jezdil jsem na motorce, na krosce. A s tátou jezdíme na čtyřkolkách. Z toho všeho byl bungee zatím asi nejtěžší.“

Ono přece jen jako hráč NHL nemůžete moc bláznit…
„Přesně, teď už si musím dávat velký pozor na zranění. V létě na těch čtyřkolkách to není nic hrozného, jen je třeba jezdit o něco opatrněji.“

U vedení Phoenixu se ale asi radši neptáte, že?
„To bych si ani nedovolil… (usmívá se) Myslím, že by jim to docela vadilo. Jakékoliv činnosti, při kterých by se mohlo člověku něco stát, jsou zakázané. Musím v tom být hodně opatrný.“

Tak doufejte, že váš kouč Wayne Gretzky nečte Sport.
„No, on neumí česky, to je v pohodě…“ (směje se)

Tady stačí vidět fotky.
„Ne, vážně. Vždyť kluci v mým věku dělají bláznivé věci. Bungee jumping přece neobnáší žádné velké riziko. Že by se to mělo někde urvat. Aspoň instruktoři teda tvrdili, že se to ještě nestalo.“

Co byste si už netroufnul udělat, co by podle vás hrozilo průšvihem v klubu?
„Zatím jsem si troufnul udělat všechno, takže nevím… (usmívá se) Je fakt, že by mě hodně bavilo rally. To bych si někdy moc rád zkusil. Strach bych určitě měl třeba při seskoku padákem. Tam bych se asi rozmýšlel trochu dýl než tady.“

Při rally by vás lákalo se svézt, nebo přímo jezdit?
„Kdyby byla možnost, samozřejmě bych si rád nějaké auto projel. Ale to asi nejde. Ani nevím, jestli bych to zvládnul, na to už člověk musí být fakt odborník, aby to vůbec rozjel. Klidně bych se jenom svezl s nějakým profíkem.“

Co vás na rally tak láká?
„Rychlost. Mám rád rychlá auta. Asi jako každý mladý hokejista. (usmívá se) Počítám, že z toho jednou vyrostu, ale teď si to chci užít. Je to chlapský.“

Takže i ve své corvettě rád šlápnete na plyn?
„Asi jako každý kluk, který má rychlý auto, se rád vyblbnu. To snad ani jinak nejde, když do toho sednete a ono to na dvojku letí už sto dvacet. Ale pozor, ne že bych někde jezdil stovkou po vesnici, to rozhodně ne. Jen na dálnici, když to jde, na to rád dupnu…“

Kolik jste jel nejvíc?
„To bylo v Americe. Tady jezdím pomalu, radši to nebudu komentovat.“ (usmívá se)