Rady, které z vás udělají lepšího závodníka. Proč je důležitá i teorie?
Chystáte se na běžecký, cyklistický, nebo lyžařský závod a chcete ze sebe dostat maximum? Poctivý trénink je základ, bez kterého to nepůjde, ale aby byl výsledek opravdu kvalitní, tak nesmíte podcenit ani teoretickou přípravu na den D.
Běháte pro radost, nebo pro výsledky?
Aktivně sportující populace by se dala rozdělit na dvě poloviny. V té první budou lidé, kteří běhají, jezdí, nebo lyžují z čisté radosti a nepotřebují k tomu porážet své okolí a bořit osobní rekordy. Druhá polovina sportovců ale potřebuje víc, než jen nazout boty a vyrazit na hodinu ven. Pravidelná účast na závodech, adrenalin při startovním výstřelu a uspokojení z dobrého výsledku ze závodu působí jako drogy, bez kterých by to jednoduše nebylo ono.
Jestli jste se poznali ve druhé ze zmíněných skupin, pak vás jistě nepřekvapí informace, že pro kvalitní výsledky na závodech budete potřebovat i kvalitní trénink. Co vás ale možná nikdy nenapadlo je skutečnost, že kromě dlouhodobé fyzické přípravy je stejně důležité (a v některých případech možná ještě důležitější) jít na start připraven nejen po fyzické, ale i po teoretické stránce.
Bez teoretické přípravy to nepůjde
Vyždímat ze sebe absoutní maximum v jednom konkrétním časovém okamžiku není jen tak a bez toho, abyste věděli co vás na trati čeká se vám to může povést jen těžko. Teoretická připravenost je naprosto zásadní při horských a trailových závodech, kde významnou roli při rozvržení sil hraje výškový profil, technická náročnost terénu a rozmístění občerstvovacích stanic. Zapomínat bychom na ni ale neměli ani v případě silničních závodů, kde vám může ušetřit cenné vteřinky.
Zjistěte si, co vás na trati čeká
Prvním bodem teoretické přípravy je správné nastavení mysli. Čím těžší závod vás čeká, tím důležitější je postavit se na start v dobré psychické pohodě. Jakmile se totiž dostanete do krize a vaše hlava odmítne spolupracovat, pak je s vámi konec a naděje na kvalitní výsledek zmizí v nenávratnu. Říká se, že člověk se nejvíce bojí toho, co nezná. Pokud vám to podmínky alespoň trochu dovolí, pak je dobré se v tréninku co nejvíce přiblížit tomu, co vás čeká při samotném závodě, abyste věděli do čeho jdete.
S tím souvisí i perfektní znalost tratě. Nejlepší možnost je trať absolvovat v rámci tréninku, ale pokud vám to okolnosti neumožní, pak si alespoň pečlivě nastudujte mapu a výškový profil. To se týká silničních i krosových závodů. Není totiž nic horšího, než když ze sebe vydáváte absolutní maximum a pár kilometrů před cílem vás překvapí kopec, který jste vůbec nečekali. V tomto konkrétním případě můžete rovnou počítat s tím, že taková nečekaná překážka váš cílový čas výrazně zpomalí. K tomu by ale vůbec nemuselo dojít, pokud byste o kopci věděli a nechali si na něj dostatečnou energetickou rezervu. Pomyslnou překážkou nemusí být jen strmá stoupání. Je-li závěr závodu z kopce a vy stále běžíte zadrženě, protože nevíte, co vás ještě čeká, pak se připravujete o cenné vteřiny a v případě delších závodů dokonce o minuty, které jste už mohli být dávno v cíli.
Naplánujte si jídlo a pití
Obzvlášť u delších závodů nezapomínejte na pravidelné dávkování jídla a pití. Silniční maraton i horské ultra uběhnete bez občerstvování jen s velkými obtížemi a ne nadarmo se říká, že ultra není závod v běhu, ale závod v tom, kdo toho zvládne za běhu více sníst. Do určité míry totiž platí, že čím více toho zvládnete zkonzumovat, tím víc energie pro vaše svaly a tím větší výkon. Klíčem k úspěchu je dobře stravitelné občerstvení, které nepodráždí váš žaludek a vašim svalům dodá potřebnou energii. Většina sportovců pro tyto účely používá iontové nápoje a energetické gely, ale fantazii se meze nekladou a pokud vám gely nesedí, pak je zde celá řada přírodních alternativ, které jen čekají, než je vyzkoušíte.
Teoretická připravenost vám u delších závodů pomůže i s rozhodováním jak občerstvení vyřešit nejlépe. Budou-li občerstvovačky velmi daleko od sebe, pak nemáte na výběr a musíte si nést všechno pěkně na zádech. Předpověď počasí pak napoví kolik vody a jídla by to mělo být. U závodů s pravidelnými checkpointy po pár kilometrech, které se navíc běhají v chladnějších měsících si naopak můžete dovolit spoléhat na servis ze strany organizátorů a po kapsách s sebou nést pouze pár gelů.
Co s sebou a co na sebe?
Počasí, terén, nadořská výška, průměrný sklon stoupání. Z toho všeho se dá vyčíst obrovské množství informací, které vám pomohou se správným výběrem bot, oblečení a odhadnout se dá i to, jestli se v případě trailového závodu vybavit trekingovými holemi.
K teoretické přípravě patří i schopnost vyhodnotit jak na tom aktuálně jste a podle toho si nastavit jakým tempem poběžíte. Na každém závodu najdete obrovské množství běžců, kteří na startu vypálí šíleným tempem, aby o pár kilometrů později výrazně zpomalili kvůli přepálenému začátku a výjimkou nejsou ani běžci, kteří celý závod běží hluboko pod své možnosti a poslední kilometr dokáží zrychlit o desítky procent. Oba přístupy vedou k výrazně pomalejším časům než v případě rovnoměrného běhu na hranici vaší aktuální výkonnosti. Ideální je v tomto případě konzultace s běžeckým trenérem, nebo absolvování testovacích tréninků, během kterých si ověříte, jaká rychlost je pro vás reálně udržitelná.
Teoretická příprava je důležitá
Proč? Budete vědět jaké boty obou, kolik si s sebou vzít vody a gelů (pokud vůbec nějaké) a jestli sáhnout po trekingových holích. To vše jsou dílky jedné velké skládačky, která společně s kvalitní tréninkovou přípravou vede k zaběhnutí času, se kterým budete maximálně spokojení.
