Veslování na trenažéru je čím dál populárnější. Využívají ho nejen profesionální veslaři, ale jako doplňkový sport i řada dalších sportovců i tzv. hobíků. „Na trenažéru jsem schopný spálit 1000 kalorií za hodinu, což normálně sportující člověk dělá celý den,“ připomíná veslařský reprezentant Jakub Podrazil, mistr světa na trenažéru z roku 2018. „Veslování na trenažéru je dnes už oficiální disciplínou crossfitu, tím to hodně stouplo na kreditu,“ připomíná pětinásobný světový šampion na skifu Ondřej Synek. S Podrazilem, s nímž trénuje ve skupině kouče Milana Dolečka, se shoduje na tom, že na budování fyzické kondice těžko najít něco lepšího než trenažér.
Boxerka Fabiana Bytyqi se právě chystá na obhajobu mistrovského pásu a, jak ukazuje její instagramový účet, fyzičku trénuje i na veslařském trenažéru. Pokroky se občas pochlubí i její trenér, bývalý světový šampion Lukáš Konečný .
„Na veslařském trenažéru jezdí cyklisti, plavci, divocí kanoisti… Zrovna mi volal Jarda Volf, že do Dukly shání trenažér. Jarda Kulhavý se mě na to ptal, taky si ho chce pořídit. Svého času na něm trénoval plavec Květoslav Svoboda , jezdil na něm i Krpoš (judista Lukáš Krpálek ), ale pak ho začala bolet záda,“ vypočítává Ondřej Synek . „Dost často se někdo ptá, tak poradím.“
Roli poradce má zmáknutou i Jakub Podrazil. „Mám hodně kamarádů, co chodí do posilovny, a všichni trenažér hrozně obdivují. Vyptávají se, co na tom jezdíme, za kolik jedu třeba pětistovku. A když jim to řeknu, děsí se,“ směje se strok reprezentační dvojky bez kormidelníka Podrazil – Helešic . „Veslování je náročné na kardiovaskulární systém, spálíte při něm spoustu kalorií. Na kole by člověk musel jezdit tři hodiny a spálí možná stejně, co na trenažéru za padesát minut. Navíc člověk zapracuje na všech částech těla,“ vysvětluje.
Veslařský trenažér ale není jednoduchá disciplína, kdo nezná správnou techniku, často dře zbytečně moc. „Lidi se snaží tahat hlavně rukama, ale to je špatně. Veslování je převážně o nohách,“ říká Podrazil. „Už na základce jsem slýchával: Ty vesluješ? Tak to musíš mít strašně silný ruce! Ale je to jinak. Kanoisti od nás z Dukly, třeba Pepa Dostál , taky občas jezdí na veslařském trenažéru. Pár jich dokonce startovalo na závodech. A pak si stěžovali, že je šíleně pálily nohy. Fakt to není sranda.“
Kdo přijde do posilovny a chce začít s veslováním, měl by si nechat vysvětlit základy techniky, aby používal správné svalové partie. „Je dobré si nechat poradit. Znám pár bývalých veslařů, kteří ve fitness centrech vedou lekce trenažérového veslování, a vím, že mají hodiny úplně narvané. A bude to pokračovat,“ věří Podrazil.
Praha totiž bude 11. ledna hostit mistrovství Evropy v indoor veslování. „Když jsem před dvěma lety vyhrál mistrovství světa na trenažéru, hodně lidí mi psalo, začali mě sledovat na Instagramu. Teď bude velký závod přímo tady v Praze, lidi zbystří a budou se o to zajímat,“ soudí historicky první světový šampion v této disciplíně, který začátkem roku 2018 v americké Alexandrii zvítězil časem 5:44,8.
Zatímco mistrovství světa na trenažéru 2020 v Paříži si Podrazil nechá kvůli blížící se olympijské dokvalifikaci ujít, na domácí mistrovství Evropy už se těší. „Bude to určitě dobrý. Doufám, že se sejde solidní konkurence. Připravuju se na to. Přes Vánoce, kdy míváme volnější režim, budu letos fest trénovat, zamakám si. Lákal jsem i Sýňu (Ondřeje Synka), aby se taky zúčastnil, ale říkal, že neví,“ směje se.
Pro Podrazila, Synka i ostatní veslaře před pár týdny začalo období zimního nabírání kondice. „Spousta lidí na trenažér nadává, říkají mu peklostroj a radši jezdí na vodě i v téhle zimě. My s Ondrou , Lukášem (Helešicem) a Milanem (trenérem Dolečkem) jsme se shodli na tom, že na vodě člověk takovou fyzičku nikdy neudělá. Na dělání fyzičky je trenažér nejlepší. Tam člověk sedí a buší do toho jak hluchej do vrat. Ale mě to baví, je to takový poctivý, mám to rád,“ říká Podrazil s úsměvem.
Vzájemné soupeření ve skupině prospívá i Synkovi. „Každý trénink se snažíme jet jako závod. Pomáhá to mně i klukům,“ souhlasí Synek. Za zimu navesluje na trenažéru kolem 1500 kilometrů. „Už je toho samozřejmě míň než dřív, kdy jsem jezdíval i 30 kilometrů denně,“ dodal sedmatřicetiletý trojnásobný olympijský medailista.
O tom, že by se v budoucnu, až přestane veslovat na vodě, mohl občas zazávodit na trenažéru, nechce slyšet. „Já až skončím, budu rád, že nic nemusím. Navesloval jsem se tolik, že mi to určitě chybět nebude,“ směje se.
