Trojnásobná mistryně světa ve Spartan Race a bývalá reprezentantka v klasickém lyžování Zuzana Kocumová začala běhat jako malá a už nikdy nepřestala. Účastnice OH 1998 v Naganu nejraději běhá mimo asfalt, ale zabodovala i v Běchovicích. Pro Superlife Kocumová prozradila něco o svém tréninku a přidala pár rad pro ty, kteří s během chtějí začít.
Běháš odmala, nebo jsi začínala nějakým jiným sportem?
"Běhám odmala. Koneckonců, každý běhá odmala. Jen někdo na to pak zapomene... A mně to zůstalo. Navíc běhali i rodiče a u mě, jako hyperaktivního dítěte, to byl celkem dobrý způsob, jak odčerpat přebytečnou energii. Ale k tomu jsem postupem času přidala desítky jiných sportů. Třeba běh na lyžích, který byl několik let mým hlavním sportem a i teď je to srdeční záležitost."
Co tě na něm nejvíce oslovuje?
"Je to vlastně nejjednodušší sport. Vezmeš boty, a běžíš. Navíc boty a v nich správné nohy tě mohou donést na tolik krásných míst!"
Jaký je pro tebe osobně ten největší běžecký úspěch?
"Záleží, jestli se ptáš na běh hladký, nebo překážkový, takzvané OCR (obstacle course race). Když vezmu hladký, tak stříbro z MS v běhu do vrchu v juniorské kategorii. Případně mistrovský titul v juniorkách na Běchovice Praha, což vzhledem k mému odporu k asfaltu je s podivem. V OCR jsou to pak tři tituly mistryně světa ve Spartan Race."
Máš nějakou chvilku při běhání, nebo nějaký cíl, kdy si potom řekneš – tak tohle je ono, teď žiju?
"Myslím, věřím, doufám, že ten pocit někdy zažije každý. Hrozně bych to každému přála! A vůbec se nemusí pojit k závodům. Je to ta vzácná chvíle, kdy všechen trénink, úsilí, vše, co máš v sobě a je i v okolí, sepne, dostaneš se do absolutní jednoty a teď moderního výrazu „flow“ a … prostě běžíš. Letíš. Máš pocit, že tvé tělo nic neváží, hlava jen pozoruje ubíhající krajinu, je to, jako kdyby tvé tělo bylo jen strojem, který tě bez pocitu námahy nese vpřed. Tohle jsou okamžiky, které ti zůstanou v paměti."
Kde bereš motivaci k běhání?
"No, většinou ze zkušenosti, že „po“ je mi líp (úsměv) a taky v tom, že běh mám jako způsob přesouvání se za krásami nebo přitažlivými cíli. Vykoupat se, na západ slunce. No, a motivace k výjimečným těžším tréninkům jsou zkrátka závody. Ty mě přimějí občas i k něčemu, do čeho se mi nechce, a co bych bez vidiny termínu závodu nedělala."
Podle čeho si vybíráš běžecké boty?
"Zkrátka podle pocitu. Nemám ráda „balón“ pod nohou, kdy necítím, po čem běžím. Potřebuji mít kontakt s terénem. Takže ohebná bota s menším tlumením, prodyšným svrškem. Ale nemohu mít menší drop, než čtyři milimetry. Pak začínají problémy s achilovkami a lýtky."
Pro běhání je klíčová je pravidelnost, postupnost a protahování
Dodržuješ nějaké speciální stravování?
"Až tolik ne, ale snažím se jíst základní potraviny a aspoň v době, kdy opravdu trénuji, tak dodržovat přísun bílkovin. Ale berličky v podobě potravinových doplňků si nechávám na výjimečné případy. Lepší je, když si tělo umí brát, co potřebuje, z přirozené stravy. Navíc, jídlo mám velmi ráda a bylo by mi líto ho vyměnit za náhražky nebo „kosmickou stravu“."
Jak a co jíš před závodem?
"Většinou dvě až tři hodiny před startem ovesnou kaši s rozinkami, oříšky, omaštěnou máslem. Čím delší závod, tím blíže k době startu."
Máš nějaký oblíbený kompenzační sport?
"Mám pocit, že dělám tolik sportů, že vlastně jeden je kompenzací druhého (směje se). Takže z těch běžných to je kolo, plavání, kajak, in-liny, v zimě běžecké lyžování, lezení po skalách... A z těch možná méně očekávaných je to tanec. Přítel má taneční školu, takže na parketu jsem minimálně třikrát týdně."
Co bys doporučila běžeckým začátečníkům, jak začít běhat?
"Nazout boty a vyběhnout. Nebo klidně ze začátku vyjít svižnou chůzí. Tu pak prokládat běžeckými úseky, které budou stále prodlužovat. Rozhodně netrhat žádné rekordy a nepřehnat to na začátku. Běhat pravidelně, minimálně obden a vzdálenost navyšovat postupně. Rozdíl je také, zda začíná běhat aktivní sportovec z jiného sportu, nebo ten, kdo do teď ležel na gauči. Zde se bude přístup rozhodně lišit. Sportovec z jiného sportu zná základní pravidla tréninku a sportování, měl by jen dát čas tomu, aby si tělo, svaly přivykly na jiný pohyb."
Je lepší běhat pravidelně kratší trasy, nebo to jednou týdně pořádně natáhnout?
"Ideální je běhat pravidelně a jednou v týdnu to trochu natáhnout. Pokud by otázka byla postavená buď-anebo, tak raději pravidelně a kratší. Jedním dlouhým během si maximálně vystavíte psychickou bariéru a hrozí riziko, že nezvyklé svaly, klouby a šlachy poškodíte. Takže k delším vzdálenostem se propracujte přes pravidelnost a postupnost."
Na co by začínající běžec neměl zapomínat?
"Už to bylo řečeno. A nejen začínající běžec. Na pravidelnost, postupnost, na kompenzační cvičení a protahování... A hlavně na to, proč běhá. A na příjemné pocity po běhu a dobrý pocit poté, když jste se „vykopali“, i když se vám nechtělo. To by mělo být motorem právě pro udržení pravidelnosti a vytvoření „zdravé závislosti“ (smích)."
