Bob Voves? Jasně, dva metry, současný kápo ragbyového národního týmu, hrál i v cizině. Tento kusanec životního příběhu Roberta Vovese je známý, že s ragby kloubí i bojový sport MMA ví už podstatně méně lidí. „Koukal jsem na to v televizi a chtěl to zkusit. Pak už jsem u toho zůstal,“ popisuje prostý start své zápasnické kariéry Voves.
Bojové sporty ve světě frčí a v Česku jejich popularita také raketově stoupá. Bývalý útočník fotbalové Sparty Miroslav Slepička by mohl vyprávět, v polovině listopadu si odfajfkoval podařenou premiéru v kleci, soupeři dal K.O. za 84 vteřin. MMA do přípravy zařadil třeba i lyžař Kryštof Krýzl, kterého případné poměření sil ve skutečném zápase také láká.
„Bylo by zajímavý poměřit se s klukama, co v kleci bojují. Myslím, že lyžaři mají fyzičku dobrou, možná bych proti nim měl výhodu, ale těžko říct, jak velkou,“ svěřil se novinářům Krýzl v průběhu prosincového obřího slalomu v italské Alta Badii, kde dojel pětatřicátý.
Pojďme ale k příběhu Roberta Vovese. V ragby toho má za sebou pětatřicetiletý matador odehráno na dva životy. Devět let hrál profesionálně ve Francii v týmech Burgoin, St. Nazaire, Limoges a Narbonne, v současné době působí v mateřském klubu Pragovka a jako kapitán dál vede českou reprezentaci. Po návratu ze zahraničí se navíc začal věnovat i MMA a dokonce si už připsal start na amatérském mistrovství Evropy. Klobouček!
"Semlelo se to tak, že před čtyřmi lety mi ve Francii nešťastnou náhodou skončila kariéra profesionálního ragbisty. Vrátil jsem se do Čech, kde máme dva tréninky týdně, ale já byl zvyklý na větší zátěž a měl jsem to už jako drogu, tak jsem hledal doplňkový sport," řekl v rozhovoru pro ČTK Voves.
Někdy vyhraješ, někdy se poučíš
Začal proto chodit na box, který dělal i jeho otec, bývalý boxer Chocně a Pragy, který ho spolu s bratrem jako malé kluky brával do legendární Lucerny. "Nešlo o nic nového. Už dřív byly boxerské tréninky součástí mojí letní přípravy, protože na fyzičku je to nejlepší. Začal jsem chodit pravidelně a jednoho dne se mě zeptal trenér Petr Macháček, jestli bych nechtěl zkusit MMA," rozprávěl jeden z nejvyšších českých ragbistů (Voves měří 204 cm) a pokračoval.
"Protože jsem to už ve Francii sledoval v televizi, tak jsem si řekl, že to zkusím, protože to málokdo umí. A už jsem u toho zůstal," uvedl Voves, jenž nejprve čtyři roky trénoval. "Nezačal jsem úplně pozdě, ale buďme upřímní. Ve sportu se pohybuju dost dlouho, abych věděl, jak je to v tomhle věku s regenerací, s časem to také není úplně ideální. Takže to dělám na naší amatérské úrovni. Nemám ambice nebo nějaké nesmyslné sny jít do UFC.“
Zápasit začal Voves až loni a zatím má bilanci tří vítězství a jedné porážky, která přišla na listopadovém mistrovství Evropy v Praze a připravila ho i o šanci na nominaci na světový šampionát. Před turnajem měl přitom na nováčka smělý cíl - chtěl získat titul v nejvyšší váhové kategorii.
"Když už jsem byl v nominaci, tak jsem chtěl být mistr Evropy a dokázat, že i kluk z jiného sportu, co to dělá chvilku, má šanci vyrovnat se těm, co trénují déle," řekl Voves. "Bohužel jsem tři kola soupeře drtil, ani jsem mu nedal prostor pro nějaké manévry, ale nedopadlo to. Chybami se člověk učí a teď vím, že takovou už v budoucnu neudělám. Ale jak říká mistr světa Connor McGregor: Někdy vyhraješ, někdy se poučíš. A já teď byl zrovna na té straně, kdy jsem se z toho poučil."
