Dohrají zápas, v hluboké noci nastoupí do letadla a míří o město dál. Do postele na další štaci ulehnou až nad ránem. Biorytmus otočený vzhůru nohama mají hráči největších amerických lig. A například v basketbalové NBA už se mluví o nedostatku spánku jako o závažném problému ohrožující zdraví urostlých dlouhánů. Velké téma k němu nedávno přinesla stránka ESPN. „Je to malé špinavé tajemství, o kterém každý ví,“ říká jeden ze zdrojů. „Za pár let bude spánková deprivace stejně přetřásaným problémem jako otřesy mozku v NFL,“ myslí si křídlo Philadelpihe 76ers Tobias Harris.
Sedmadvacetiletý basketbalista se během své dráhy v NBA stal doslova posedlým sledováním a lazením spacích návyků. Zdánlivá maličkost může znamenat obrovský rozdíl ve výkonu. Proto má Harris několik rutin. Během volných dnů dbá na to, aby měl všechny povinnosti splněné do šesti večer. Nejpozději v 8.30 ulehá do postele, aby dosáhl na svůj cíl – denně devět hodin spánku.
Po zápasech začíná myslet na spánek prakticky se závěrečným klaksonem. V šatně si kolem pasu připevní pás monitorující dýchání a na ukazováček nasadí čidlo sledující srdeční činnost. Ví, že během utkání jeho tělo uvolňuje kortizol, hormon, který ho udržuje vzhůru a potlačuje melatonin, další hormon, jenž má regulovat spánkovou činnost. Stále ještě oblečený do dresu tak Harris několik okamžiků zhluboka dýchá, aby tělo dostal zpět do rovnováhy. Jak se mění jeho stav, při tom sleduje na ipadu. Cíl je jediný – až ulehne do postele, rychleji se tak dostane do fáze hlubokého spánku.
Není v lize zdaleka jediný, kdo si pečlivě hlídá spánek. „Protože na něm sakra záleží. Dobrý spánek může dělat rozdíl mezi výborným výkonem a příšerným,“ tvrdí centr Portlandu Hassan Whiteside. „Jenže v naší lize je tak těžké nasbírat dost hodin kvalitního spánku. Je to vlastně nemožné.“
Únava z dlouhého ponocování a cestování je běžnou realitou NBA. Týmy odehrají jen v základní části 82 zápasů, průměrně hrají každý druhý den. Do toho nacestují zhruba 80 000 kilometrů za sezonu, zhruba 400 kilometrů denně po 25 nepřetržitých týdnů.
O spánkové deprivaci hovoří, byť anonymně, řada generálních manažerů. „Je to velké téma,“ prohlásil pro ESPN jeden z nich. „Máme tu populaci upírů, kteří fungují převážně v noci. Musíme najít řešení, jak tohle změnit,“ přidává se druhý.
I NBA přiznává, že si je nástrahy vědoma. V posledních letech prodloužila sezonu, zmenšila počet dvou zápasů ve dvou dnech, omezila počet duelů, které celonárodní televize přenášejí od 22.30 východního času. V kontextu jde jen o kosmetické úpravy problému, který, zdá se, nemá řešení.
LeBron James tvrdí, že ročně investuje do svého těla sedmimístnou částku. A jednou z nejdůležitějších věcí je pro něj spánek. Proto musí mít v hotelovém pokoji nastavenou teplotu na 21 stupňů Celsia, veškeré elektronické spotřebiče vypíná 30 až 45 minut před tím, než ulehne. A když se tak stane, spánková aplikace na jeho telefonu mu do uší pouští zvuk padajících kapek na listí. „Není nic důležitějšího než optimální REM spánek,“ tvrdí.
„Nedostatek spánku ovlivňuje vaši regeneraci, hru, pohyb, psychické rozpoložení, kognitivní funkce,“ vypočítá rozehrávač Portlandu CJ McCollum. „Spánek je prostě všechno.“
Jenže kde ho vzít a nekrást, když například šlofík v letadle nelze brát za plnohodnotný spánek. A stejně tak experti tvrdí, že dát si dvacet během dne, což je oblíbená praxe snad všech sportovců, je spíš přeceňovaný zvyk než skutečná pomoc.
Timothy Royer, specialista na péči o sportovce a neuropsycholog, jenž spolupracoval například s hráči Orlanda Magic a dalšími týmy, věří, že nedostatek spánku postupně zmenšuje i fyzické schopnosti milionářů z NBA. Vést tak absurdní život je jednoduše ubíjející.
Royer považuje život v NBA za obodbu práce na směny. Stresující a fyzicky namáhavé, během níž protináte časové zóny a podstupujete velké množství cestování. Dramaticky je narušen vnitřní časový systém hráčů vázaný na východ a západ slunce, který tělu diktuje, kdy je čas vstávat a kdy jít spát. Některé zdravotnické organizace pokládají dokonce takový zásah do života související se směnnou prací za možný karcinogen. Data ukazují, že spánková deprivace dramaticky zvyšuje riziko zranění. Nevyspalý člověk s větší pravděpodobností spadne ze schodů, jelikož v takovém stavu trpí jeho koordinace, pozornost, fyzická zdatnost.
Chronický nedostatek spánku rovněž zkracuje životy. Zvyšuje riziko rakoviny, cukrovky, obezity, srdečních nemocí, infarktu, mrtvice, Alzhemierovy choroby či depresí a demence.
A kolik hodin spánku jsou si schopni pro sebe urvat hráči NBA? Podle profesora Charlese Czeislera, jenž pracoval s několika týmy, není pouhých 5 hodin neobvyklým číslem. „Jeden velmi slavný hráč mi řekl, že spí sotva tři, čtyři hodiny,“ dodává s tím, že ideální cifra pro tak vytížené sportovce by měla být osm až deset hodin.
Tim Royer za časů s týmem Orlanda začal sbírat data o hráčích. Nejpřekvapivější zjištění? Jak nestálou mají během sezony hladinu testosteronu, hormonu, který potřebují víc než ostatní. Ten ovlivňuje sílu, rychlost, objem svalové hmoty či náladu. Výzkumy odhalily, že pokud týden spíte jen pět hodin, máte hladinu testosteronu jako člověk, který je o jedenáct let starší než vy. Royer například zjistil, že jeden dvacátník v týmu měl už po třech měsících sezony hladinu testosteronu jako padesátiletý muž. Jak později zjistil, nebylo toho příčinou fyzické vypětí během zápasů, ale cestování a celkově rozházeného životního stylu, jelikož stejné znaky vykazovali i trenéři či lidé z týmových štábů.
Ředitelka hráčské asociace NBA Michele Robertsová věří, že liga musí ještě víc zintenzivnit snahu, jak problému spánkové deprivace čelit. „Upravili jsme již program, zvýšili povinný počet volných dnů. Ale pořád musíme hledat další řešení.“
Témata:
basketbal, sport, isportlife, Tobias Harris, Tim Royer, NBA, spánek, ESPN, zdraví, iPad, Portland, Harris, Orlando Magic, Sport na Heureka.cz
Související články
