Čekání na medaili krátí hlášky Čechů
I po úterku je jasné: čekání na olympijskou medaili pokračuje. A s každým dalším dnem je delší a delší. Všichni fanoušci asi cítí, že kdyby cinkla alespoň jedna, dostalo by sledování Her jiný náboj. Alespoň jedna malinká, malilinkatá medaile – a je úplně jedno z jaké disciplíny. Vždyť své olympijské medailisty už mají takové sportovní „velmoci“ jako třeba Mongolsko, Uzbekistán, Ázerbajdžán nebo Moldavsko...
A česká výprava stále nic. „Jako bych sledoval olympiádu, které se účastníme jen napůl,“ napsal mi jeden kamarád po úterním závodu vodních slalomářů, v němž Stanislav Ježek skončil pátý. To bylo těsně poté, co ve skeetu vystřílel Jan Sychra šesté místo...
Myslím ale, že fanoušci nemusejí smutnit. Jednak medailové čekání už v nejbližších dnech skončí, jednak mezitím máme báječnou příležitost poznat blíže sportovce, jimž za normálních okolností „kradou“ mediální pozornost všichni Jágrové, Rosičtí, Barošové, Bílkové, Hřebíkové atd.
A kolikrát je to zajímavé srovnání.
Čeští olympionici totiž – nepoznamenaní tlakem, kterému čelí fotbalisté a hokejisté – často říkají pozoruhodné věci. „Byla jsem asi málo vyspalá. Ale spíš málo nabuzená,“ uznala bezelstně Kateřina Emmons po svém čtvrtém místu ve vzduchovce. Dovedete si představit, že by třeba člen hokejové reprezentace prohlásil po prohře v semifinále MS, že byl málo nabuzený? Těžko, že? Pak tu samozřejmě byl neobratný výrok Romana Kreuzigera, který rozpoutal debatu o tom, je-li „slušné“ či „neslušné“ sjíždět v olympijském závodě stájového kolegu.
Pohoda je i u vody. „Vyspíme se, najíme se. Trať bude úplně jiná. Dneska je úplně jedno, jestli jste první, nebo desátí,“ hlásil po kvalifikaci deblkanoistů Štěpánek. „Dělal jsem si tam blbosti, které jsem měl od trenéra zakázané, ale nedalo mi to a eskymák byl důsledkem. Aspoň si přišli na své diváci,“ nedělal si zase těžkou hlavu ze své kvalifikační jízdy Ježek.
Aby bylo jasno – vůbec olympionikům nevyčítám lehčí hlavu, právě naopak. Po všech těch klišé o „těžkých soupeřích“ a o tom, jak „pro vítězství uděláme všechno,“ je mimořádně osvěžující probírat se zpravodajstvím z Londýna.
A pozor: i z některých členů české výpravy jde strach! „Chtěli jsme medaili a myslím, že jsem na ni měl. Byl jsem naladěný, odhodlaný to tam rozsekat na třísky, ale nepodařilo se to,“ nechal se po šestém místu slyšet skeetař Sychra. „Půjdu ho zmasakrovat,“ má zase jasno judista Krpálek před čtvrtečním zápasem proti japonskému soupeři.
Tomu prostě nelze nefandit. Jen tak dál!
