Kdybych měl nadpřirozenou moc ovlivňovat dění v basketbalové NBA, jako první věc bych zařídil, aby měl Allen Iverson mistrovský prsten. Jistě; na titul ve slavné lize nedosáhla řada dalších fantastických hráčů, Iverson ale vyčnívá mezi všemi. Což je samozřejmě paradoxní: ve světě dlouhánů patřil tenhle střízlík k nejmenším.
Pouhých 183 centimetrů a 75 kilogramů – to jsou na špičkového basketbalistu podprůměrné parametry. Allen Iverson se také někdy ve svých plandavých trenkách a o několik čísel větším dresu skoro ztrácel. Jenže měl obrovské srdce bojovníka, železnou vůli odkopávaného kluka z ghetta a na palubovce doslova žil z vášnivé lásky k basketbalu...
Iverson ve středu ve 38 letech oficiálně oznámil konec své kariéry (v NBA hrál ale naposledy na začátku roku 2010) a v jeho postavě odchází nejen výrazná basketbalová hvězda, ale i jedna z nejpozoruhodnějších postav (nejen) americké sportovní historie.
V roce 2001 byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem NBA (jako nejmenší hráč v dějinách), čtyřikrát se stal králem střelců. Jeho tři nejlepší střelecké sezony? Měl v nich bodový průměr 33 bodů, 31,4 bodu a 31,1 bodu na zápas. Podle počtu nastřílených bodů (24, 368 během 14 sezon) mu patří 19. místo v historické tabulce, ale jeho bodový průměr 26,7 bodu na zápas je šestý nejvyšší.
Není třeba dokola opakovat, že na tyto mety nikdy nedosáhl vzrůstem menší hráč než Iverson. „The Answer,“ jak zněla jeho přezdívka, byl ale obrovským originálem hlavně mimo palubovku.
Byl prvním stoprocentním reprezentantem hip hopu v NBA a položil tak základy křížení hudebního byznysu s profesionálním sportem. Tetování, spletené copánky, zlaté řetězy, plandavé oblečení – i kvůli Iversonovi přijala NBA mladšími hráči nenáviděný „dress code.“ Iverson konfrontoval prudérní americkou společnost s představou bohatého, sebevědomého mladého černocha, který ale nechal své srdce na ulici. A ulice za to svého vyslance ve „velkém“ světě milovala.
Troufám si tvrdit, že co se týká prolínání bílé a černé kultury na poli sportu, měl bez nadsázky stejný význam jako Jackie Robinson, Bill Russell nebo Muhammad Ali.
Na Iversonovi bylo přitažlivé i to, že nikdy nebyl perfektní a uměl to přiznat. Hádal se s trenéry. Měl problémy se zákonem. Leckdy hrál sobecky. Byl tvrdohlavý. Během jedné slavné tiskové konference s opovržením zopakoval čtyřiadvacetkrát slovo „trénink“ s takovým opovržením, že i po letech je tento záznam hitem na YouTube.
Ale na palubovce vždy nechal všechno. Doslova.
V jedné z reklam na NBA se vybraní hráči vyznávají z lásky k basketbalu. Někteří nejsou zrovna dobrými herci. Iversonovi ale věřím každé slovo, protože nic nehraje: „Na basketu miluju všechno. Je pro mě těžké už jen pomyslet na to, co bude potom...“
„Potom“ právě nastalo. Hodně štěstí, šampione!
Související články
