Chelsea - Slavia: Co přesně znamená Sarriball? Čtěte blog FOTBAL DATA | iSport.cz
18. dubna 2019 • 14:56

FOTBAL DATA: Slavia vs. Sarriball podruhé. Co tento koncept znamená?

TOP VIDEA
SE SIMONOU na MS: Prohru sledoval i Jágr. Rusko je ještě zklamanější, můžeme toho využít, říká legenda SE SIMONOU na MS: Prohru sledoval i Jágr. Rusko je ještě zklamanější, můžeme toho využít, říká legenda
Kouč Hynek: Rozhodl druhý gól Kanady. Uvidíme, kdo půjde proti Rusům do branky Kouč Hynek: Rozhodl druhý gól Kanady. Uvidíme, kdo půjde proti Rusům do branky
VŠECHNA VIDEA ZDE

Fotbalisté Slavie minulý týden ukázali, že dokáží sehrát rovnocennou partii i s předním celkem anglické Premier League. Ještě před nedávnem něco nepředstavitelného. Jak rychle se věci ve fotbale mohou změnit, si můžeme ukázat také na příkladu jejího londýnského soupeře. Konkrétně trenéra Maurizia Sarriho, který Chelsea převzal v úvodu této sezony poté, co ukončil své úspěšné angažmá v Neapoli.



Například v sezoně 2015/2016 se pod Vesuvem hrál podle všeobecného přesvědčení ten nejatraktivnější fotbal v Serii A. Tým zatížil konta svých soupeřů průměrně 2,1 brankou na zápas, vévodil statistice očekávaných branek (xG) a pohledný fotbal předváděl také v nadcházejících letech.

Poznávacím znamením byla především vertikální hra založená na držení míče, a to v rozestavení 4-3-3. O takzvaném Sarriballu slyšel snad každý fanoušek Chelsea, který příchod uznávaného stratéga během letní přestávky vyhlížel.

Nálada se ovšem postupně změnila. Koncept, který Sarri mnohdy až paličatě využívá, je mnohými fanoušky aktuálně pátého celku anglické nejvyšší soutěže terčem posměchu a nahlas se hovoří o další změně na trenérské pozici.

Tímto blogem poprvé vystupujeme z komfortní zóny exaktních čísel a pokusíme se popsat herní styl Chelsea. Abychom to mohli udělat, musíme odkrýt základní stavební kámen týmu a vysvětlit si pojem Juego De Posicion. Tento herní styl hýbe fotbalem už více než deset let, přitom je ale kvalitních rozborů tohoto „chápání fotbalu“ jako šafránu.

Co je Juego De Posicion?

Hřiště je v konceptu je Juego De Posicion rozděleno do specifických zón a všichni hráči dostanou úkoly ve velmi strukturovaném postavení
Jde o ofenzivní koncept. Hřiště je rozděleno do specifických zón a všichni hráči dostanou úkoly ve velmi strukturovaném postavení. Cílem tohoto konceptu je pohybem a přihrávkami manipulovat soupeřovou obranou tak, aby hráči mého týmu vytvořili buď volný prostor/přečíslení, nebo také přečíslení způsobem, že v otevřeném prostoru vybudují situaci jeden proti jednomu pro nejschopnějšího driblera.

Tuto vertikální manipulaci nejčastěji znáte v podání Pepa Guardioly z dob jeho působení v Bayernu Mnichov. Pep se snažil velkým množstvím krátkých přihrávek vmanipulovat soupeře na levou stranu hřiště a následně rychle přesunul těžiště hry na Arjena Robbena, který zesměšnil obránce driblinkem a zakončil svou typickou střelou na zadní tyč.

Tato filozofie má mnoho dalších vyznavačů. Společně se španělským trenérem jsou jimi v současnosti například Mauricio Pochettino (Tottenham), Thomas Tuchel (Paris St. Germain) a právě Maurizio Sarri, v jehož podání dostala nálepku Sarriball.

Sarri je ze všech vyznavačů tohoto stylu tím nejortodoxnějším. Vždy využívá přetížení na levé straně a uvolní tu pravou. Čtveřice Ghoulam, Jorginho, Hamšík a Insigne si byli v Sarriho systému schopni vyměnit 7 až 10 přihrávek do chvíle, než přišel tzv. killer pass skrz obranu do uvolněného prostoru ve středu hřiště nebo na opačné straně.

Podobnou strategii uplatňoval při rozehrávce od brankáře, kdy měli obránci pokyn zpracovávat míč na oko špatně, aby vylákali presink soupeře a vytvořili tím prostor pro ofenzivní hráče.

Chybí správní hráči

Takhle to fungovalo v Neapoli, jak ale vypadá Sarriho Chelsea? V jeho systému 4-3-3 je nejdůležitějším faktorem distribuce hráče z pozice číslo šest, tedy defenzivního záložníka. Tu Sarri vyřešil tak, že si s sebou z Neapole přivedl Jorginha a jiným stylem hrajícího Kanteho posunul k nelibosti fanoušků na pozici 8 jako box to box záložníka.

A v tom také spočívá největší problém současné Chelsea. Pokud používáte křídla v šířce hřiště, musí osmičky nabíhat do vápna a střílet góly. Jenomže Sarri na této pozici využívá Matea Kovačiče (0 branek), N’Gola Kanteho (1 gól za 10 zápasů), Rosse Barkleyho (1 gól za 5 zápasů), a proto se novým adeptem do základní sestavy pomalu stává třiadvacetiletý odchovanec Ruben Loftus-Cheek (1 gól za 2 zápasy).

Všechny blogy FOTBAL DATA čtěte ZDE>>>

Propracovaná poziční hra není v žádném případě přežitkem z dob minulých. Sarrimu je však vyčítána především absolutní oddanost k ní. Ta se nejvýrazněji projevuje právě stavěním hráčů do rolí, na které nejsou stavěni, viz. výše uvedené příklady.

I pro nestranného fanouška je bolestivé sledovat, kterak z nejlepšího defenzivního bořiče udělal „pouze" nadprůměrného box to box záložníka. Ustupovat navíc nechce ani ze svého presinku, a to i přesto, že Higuainovi je už 31 let a ani Hazard se na takový styl hry příliš nehodí.

Když Ajax, tak i Slavia. Trpišovský poprvé v Anglii, na Stamford Bridge zaujal i bagem
720p 360p

Podrží Chelsea Sarriho?

Z hlediska čísel je však Sarriho premiérová sezona podobná té, jakou si prožil Guardiola po svém příchodu do Manchesteru City. Tehdy jeho herní styl nefungoval především kvůli špatně obsazeným postům křídelních obránců, jejichž průměrný věk se pohyboval nad třiceti lety. I z hlediska vytvořených šancí jsou jejich čísla hodně podobná, nabízí se tedy otázka, zda-li by nemělo vedení svého trenéra podržet a v budoucnu vhodně doplnit kádr.

Současná Chelsea si vytváří každý zápas větší množství šancí, než tomu bylo pod vedením Sarriho předchůdce Antonia Conteho. Má to však jeden velký háček - často taková příležitost končí střelou mimo šestnáctku, čímž se razantně snižuje její šance na úspěch, a to i v případě, že je zrovna u míče technicky vysoce zdatný hráč typu Hazarda.

Hlavním důvodem tohoto problému je horší herní inteligence Barkleyho i Kovačiče ve srovnání s hráči Neapole. Oběma chybí schopnost dostatečně často se propracovat do správných prostor a následně míč posunout do vápna. V Marku Hamšíkovi i Allanovi měl Sarri výrazně kreativnější hráče, přičemž se navíc mohl spolehnout také na skvělou efektivitu ofenzivního tria ve složení Dries Mertens, Higuaín a Lorenzo Insigne.

Buďme realisté. Alonsova branka ze závěru úvodního utkání snížila postupové šance Slavie na minimum, vždyť například podle matematického modelu uznávaného analytika Nata Silvera dnešní utkání skončí na 83 % výhrou domácího celku. Remízou by mělo dopadnout v 16 % případů a výhra českého týmu je vyjádřena zbylými 3 %.

Pokud ale tým okolo Jindřicha Trpišovského předvede další ze svých výkonů na hranici fyzických i mentálních možností, vsadí na pohyb a sílu a pokusí se Chelsea zápas co možná nejvíce otrávit, dobrý dojem zanechá i v případě, že pro něj cesta pohárovou Evropou večer skončí. Kdo by ale v 98. minutě odvetného zápasu proti Seville čekal, že se do této pozice vůbec dostane...

 
Články odjinud


Články odjinud