Dal jsem ji na první místo vloni a stejně tak i letos. A byť třeba minulý rok Gabriela Koukalová „doplatila“ na olympijské úspěchy Lukáše Krpálka a Josefa Dostála (a proč ne, přece jen je to pořád subjektivní anketa), věřím, že letos je zaslouženou královnou českého sportu.
Možná právě její aktuální absence ve Světovém poháru může ještě zvýrazňovat, jak klíčovou strůjkyní a tahounkou biatlonového boomu tahle závodnice byla a je. Od roku 2013 byla součástí úzké světové špičky a za tu dobu pomohla nejen svůj sport vytáhnout v Česku k rekordní popularitě a sledovanosti.
Sama se stala národní ikonou a její stabilní výsledky na špici občas pomohly parťákům v týmu zakrýt jejich vlastní zaváhání (což nyní neplatí). Gabriela Koukalová sice není český biatlon, ale bezesporu je symbolem české biatlonové pohádky, která se v minulých letech žila.
Jen její Facebook čítá přes 210 tisíc fanoušků a svým vlivem či popularitou už je takřka na úrovni Jaromíra Jágra . Tak jako kdysi Radomír Šimůnek v Česku proslavil cyklokros a Aleš Valenta akrobatické lyžování, tedy sporty, které byly spíše na okraji zájmu, tak právě řada úspěchů Koukalové přiměla české diváky objevit kouzlo biatlonu ve velkém. Navíc do nich zasadila dost silné semínko – tím, že lidé objevili už atraktivitu samotného sportu, je potenciál, že ho budou sledovat i bez ní.
Za poslední roky se rovněž posunula i jako osobnost. Angažuje se v různých charitativních akcích, nezdráhá se mluvit o palčivých společenských tématech. Můžete s ní buď nesouhlasit, nebo s ní sympatizovat, už ji ale nemůžete neznat nebo přehlížet. I to je znak silné osobnosti.
Již několik měsíců platí, že téma jejích zdravotních potíží s lýtky je ostře sledovaným tématem a jednou z hlavních událostí českých ambic pro olympiádu v Pchjongčchangu. Nicméně ať už do Koreje pojede, nebo ne, pro český sport toho udělala už jen za tyto čtyři roky hromadu a zapsala se nesmazatelně do dějin.
Udělená koruna v anketě Sportovec roku toho budiž jedním z mnoha dalších důkazů.
Související články
