První závod, sprint a bronz, jenž poté odšpuntoval biatlonový karneval na olympiádě? Nepřipomíná vám to něco? A jo, vždyť takhle před čtyřmi lety začaly díky Jaroslavu Soukupovi Hry v Soči. A sobotní úspěch Veroniky Vítkové jako by chtěl zadělat na repete! Jistě, buďme stále na zemi, ale jestli něco, pak tenhle úspěch rakety VV může tým uklidnit, což jen zvyšuje šanci na další bedny.
Psychika dělá v biatlonu ne padesát, ale klidně 70 až 80 procent. Vezměte si Veroniku Vítkovou , vloni tak zdeptanou krizí, která rostla závod od závodu, až skončila v celkovém SP až pětadvacátá. A vezměte si ji letos. Znovu usměvavou, znovu sebejistou, znovu vítězící.
A nyní i první českou medailistku z olympiády v Pchjongčchangu.
Stejně jako ji uklidnily lednové výsledky, kdy brala ve třech různých místech SP (Oberhof, Ruhpolding, Anterselva) tři bronzové medaile, může stejně brzký úspěch úplně od začátku olympiády uklidnit celý tým, který si přesně takový impulz přál.
Ano, jeden příklad se nabízí nejvíc – Soči a stejný úspěch Jaroslava Soukupa. Ale vlastně nemusíme vzpomínat jen tam. I takové MS v Kontiolahti 2015, začalo zlatem smíšených štafet a pak přišly další tři medaile. Nebo ještě blíž, loňské MS v Hochfilzenu, které hned úvodním zlatem Gabriela Koukalová nasměrovala k celkem čtyřem plackám.
Psychika a pohoda v týmu, která se teď jednoznačně po bronzu Vítkové může být dalším faktorem, který může pomoci. A je uklidněním, že nebude jediným.
Za Vítkovou je totiž i běžecká forma (9. nejrychlejší běh ve sprintu), své vykouzlila patnáctým místem i Markéta Davidová, a mezi muži ukazují indicie na to, že trojice Ondřej Moravec , Michal Šlesingr a Michal Krčmář nebudou chtít být v boji Martina Fourcada a Johannese Böeho do počtu.
Co dodat, další vrcholná akce je zahájena a Češi v ní mají zase jednou pěkně našlápnuto. Takže se bavme…