Byla to taková berlička, o kterou se během sezony opírali. Neběhá nám to? Však my také cílíme formu na vrcholnou akci, slibovali. Byla to sázka na jednu kartu. Jenže ta zatím nevychází. A kdo ví, zda vyjde. MS je tu, za české biatlonisty drží prapor v čele jen Markéta Davidová a ostatní za elitou ztrácí. Takže jde prakticky o neměnný obraz táhnoucí se od prvního závodu sezony.
„Musím střílet nuly, protože jinak se s tímhle během nikam neposunu,“ konstatoval už po sprintu Michal Krčmář a v téhle větě je obsažené snad vše. Jestli totiž hledat příčiny letošního trápení, pak hlavně v tom, že Čechům ujel oproti velmocím vlak v rychlosti běhu. I kdyby totiž Krčmář zastřílel ve sprintu čistě, stále by byl až kolem dvacátého místa.
U Ondřeje Moravce jsou sice výsledky na MS zkreslené jeho potížemi s tlakem, ale i on běžel ve smíšené štafetě relativně srovnatelný čas s Krčmářem. A Veronika Vítková? Ta šla sice po úvodním trápení v sezoně vzhůru, stále je to ale na úplnou špičku málo (i když se včera parádně posunula ve stíhačce o 22 míst, stále měla na její minulé sezony „jen“ 35. běžecký čas).
Kromě Davidové je tedy posun zbytku českých biatlonistů proti elitě závislý pouze na bezchybné střelbě a selhání soupeřů. Čili vlastně nezáleží jen na nich. A jak je bez alespoň nadprůměrného běhu marné ucházet se mezi nejlepšími pociťuje letos i takový fenomén jako je Martin Fourcade.
Na hledání příčin bude jistě čas po sezoně, ale už teď se nedá přehlédnout kritika veřejnosti i směrem k novým norským trenérům.
Pravda, sázka na vytrvalostní trénink (trénink objemů) letos k výjimečným výkonům zatím nevedl, neboť ani teď na vrcholné akci roku nejsou Češi rychlejší než známá jména, jež drží celou sezonu. Markéta Davidová může sice stále těžit z daru mládí, u zkušenějších a starších závodníků se ale ten motor nedaří tak probrat. A to jde pochopitelně za realizačním týmem.
Zkušený Nor je jistě kvalitním trenérem, jehož metody vlily do týmu nový impulz a změna jeho systému jistě potřebuje čas stejně jako snaha jeho krajana Anderse Magnuse Bratliho o zavedení jiné techniky běhu. Navíc, kdy jindy tyhle novinky zkoušet, než v první sezoně po olympiádě, kdy do další zbývá dost času.
Na druhou stranu nejde zavírat oči před tím, že jen u málokoho (s výjimkou Davidové či Krupčíka) se letos dostavily zlepšené výsledky a právě viditelný propad v rychlosti běhu je něco, co je nutné do budoucna dohnat. Co by bylo totiž úplně nejhorší, to zakrývat chlácholivými frázemi typu určitých vlašťovek v podobě pěkných čtyřek z dusíku a čtyři mínus z rovnováhy na páce.
„Ať už se tedy na MS stane cokoliv, z pohledu mužů nejde mluvit o povedené sezoně. Musíme to po ní řešit,“ netajil se proto Krčmář a téhle jeho sebereflexi tleskám.
Snad s tím strhne i ostatní, protože tohle je jediná cesta, k možnému zlepšení a návratu zpět.
Související články
