Křehká Sparta? Na Letné je něco špatně a nedaří se to odbourat

Zabijácký instinkt, vnitřní síla a větší touha jít a sebrat soupeři tři body. Aspekty, kterými se vyznačují velké týmy. Pro příklad nemusíme chodit daleko – vedoucí celek ligy Viktoria Plzeň všechny tyto tři vlastnosti má. A i přes to, že diváky nebaví ofenzivní smrští jako dřív, vyhrává.

To však není příklad Sparty. Na začátku soutěže to vypadalo, že Letenští staré chmury zahnali a konečně začnou připomínat šlapající kolos, který bude válcovat jednoho soupeře za druhým. Čtyři výhry v řadě dávali fanouškům naději, že se opět rodí silná parta. Obzvlášť přestřelka v Teplicích, kde Letenští sfoukli soupeře čtyřmi góly, vypadala jako záblesk na lepší časy.

Jenže klíčový pátý duel Pražané nezvládli. Místo, aby vstoupili do ligy nejlépe za poslední roky, nechali si od Příbrami jen pár minut před koncem vstřelit laciný vyrovnávací gól a zbytečně přišli o dva body.

A podobný vývoj měl i páteční zápas v Ďolíčku. Sparťané vedli po trefě  Josefa Šurala , ale místo aby "Klokanům" zasadili druhou ránu, uchýlili se k bránění náskoku a zvolili hru na brejky, což se jim později stalo osudným.

„Tým je na dobré cestě, ale stále je z něj cítit nevyzrálost. Možná je stále ještě křehký,“ přemítal po utkání Zdeněk Ščasný. „A to není výmluva, ale spíš kritika,“ dodal.

Člověku se pak ale do mysli vkrádají myšlenky, na čem od zimy na Letné vlastně pracují. Osa týmu je spolu už od poloviny minulé sezony, v sestavě nenajdete nezkušené teenagery, ale ostřílené borce jako jsou Semih Kaya, Guélor Kanga, Nico Stanciu či Josef Šural.

Přetavit hvězdně nabitý kádr v čirou dominanci na hřišti, jak by si fanoušci přáli, se však zatím nedaří. Nepovedlo se to jak Stramaccionimu, Hapalovi a zatím ani Ščasnému.

Co je tedy ve Spartě vlastně špatně?

Situace před první brankou Sparty proti Bohemians, kdy si míč k přímému kopu stavěl kapitán Josef Šural

• 
• 
• 
• 
• 12 zobrazit galerii