Tonův odchod? Se Spartou zúčtuje až čas, jestli udělala dobře
Odhodlali se ke kroku, který někteří mocní ve Spartě chtěli udělat už dávno. Vyprovodit Petra Tona z kabiny, poděkovat za odvedenou práci, zařadit ho mezi vysloužilé legendy. S jediným cílem. Urvat titul. Teď musí vedení organizace ukázat, že ví, co udělalo.
Pamatuju si rok 2008. Tehdy se rudé „S“ poroučelo po dvou v řadě jdoucích titulech z play off hned v prvním kole (mimochodem u toho s Libercem byl i jistý Leoš Čermák). Stejně jeho fanoušci stáli na tribunách a tleskali. Brali tenhle výpadek jako šanci odrazit se k dalším zářným zítřkům.
Kdyby jen tušili... Že od onoho posledního tažení za českým hokejovým grálem do roku 2014 vyhrají jejich miláčci v play off dvě série, tak by asi spíš pískali na prsty. Za ty roky se vystřídalo na střídačce Sparty mnoho mužů.
Mnoho trenérů i mnoho hráčů. Z týmu šampionů ročníku 2007 celou dobu vydržel jenom Petr Ton. Kolem něj procházely dveřmi posily, aby zase mohly stejnými futry odejít pryč. Žádná z nich neudělala v průběhu těchto let v Praze takový boom jako kladenský odchovanec.
Petr Nedvěd, David Výborný, Martin Ručinský. To jsou asi ty nejhvězdnější. Ale taky omyly typu Lubomíra Vaice či Ivana Rachůnka, Yoricka Treilleho. I oni dostali od sparťanského vedení moc pěkné smlouvy. Neodvedli za ně takřka nic.
Teď se tedy loučí i Petr Ton. Po z osobního hlediska možná nejlepší sezoně kariéry. Po ročníku, kdy v domácích zápasech bavil tribuny, lidi mu aplaudovali vestoje. Po ročníku, který však opět skončil týmovým neúspěchem.
Nevěřím, že by to byla jen Tonova chyba. Jeden odmítnutý nájezd si v minulosti tolikrát dovolil Jaromír Jágr i další, že by to nemělo dobře sestavené, trénované a sebevědomé mužstvo rozhodit. Opravdu ne.
Čímž neříkám, že odchod legendy nechápu. Naopak. Rozumím posílení pozice Josefa Jandače, který má jiné představy o svých svěřencích. O jejich chování mimo zápasy i v nich. Potřebuje větší rváče, obětavce.
V září začne soud, který ukáže, zda historický klub udělal správně. Zda dokáže k těm dvěma vyhraným sériím přidat další tři. A sáhne si na pohár. Pokud ano, bude vzpomenutý i tento rozchod. V dobrém.
Pokud ne, bude zábava made by Petr Ton v Holešovicích žalostně chybět. Protože v posledních několika rocích byla často tím jediným, nad čím se sparťanští srdcaři mohli pokochat.
