Hokej si oddechl. Úplatky v případě trenéra Vladimíra Růžičky policie neodhalila, tudíž je rodinné stříbro českého národa z celé akce venku. Alespoň podle jeho představitelů. Pravda to ovšem není. Ani náhodou. Na korupci je třeba dávat pozor stále.
Bývalý šéf střídačky národního mužstva a současný vůdce Pirátů z Chomutova Vladimír Růžička byl obviněn ze zpronevěry. Hokejové hnutí včetně svazového prezidenta Tomáše Krále je spokojené. Tohle nemá se sportem nic společného, je to věc čistě finančního charakteru.
Jásot však není na místě. Byl by hodně předčasným. Každý, kdo měl během kauzy otevřené oči a uši, musel všechny znaky korupce vnímat. Ano, je třeba ctít presumci neviny. Na druhou stranu není třeba zůstat kvůli tomu slepým.
Miroslav Palaščák chtěl výhody pro svého syna. Investoval do toho půl milionu korun českých. Říkal jim sponzorský dar. Vladimír Růžička si peníze vzal a uklidil je někam, kde se už nikdy nenašly.
Potomkovi majitele stavební firmy poté dal slavný kouč šanci vyzkoušet některá angažmá, jeho otci (možná paradoxně) ani tím vyhovět nedokázal. A tak se celý obnos (po jisté video seanci) stěhoval z rodinného účtu Růžičkových zpět k rukám nešťastného muže snícího o synově zářné kariéře.
To jen pro rekapitulaci. Ať už je podobné jednání korupcí, úplatkem či českým právním prostředím nezávadným jednáním – hokej si na něj musí dávat pozor. V době, kdy bojuje o každé dítko a v mládežnických kategoriích zrovna nezáří, je namístě starat se o kredit více než kdy jindy.
Co se kauzy samotné týče, Růžička může dopadnout jako Al Capone. Legendárního gangstera dohnaly daně, naganského hrdinu může dostihnout neznalost funkce finančních knih a nezájem o účetnictví vlastního klubu.
I tohle je ovšem pro hokej zdvižený prst. Pokud účastníky nejvyšší soutěže mohou vést podobní hospodáři, není to správné a odráží se to na jejím (ne)fungování.
Související články
