Podzimní domácí propadáky s Libercem a Mladou Boleslaví to jen nesměle naznačily - a jaro pak naplno odhalilo. Sparta nemá mužstvo na titul. Psychicky náročné zápasy nezvládá dostat pod kontrolu, naopak je často končí v naprostém chaosu, jak se snaží na poslední chvíli napravit, co lehkovážností a lajdáctvím předtím zkazila.
Vinu na tom nesou především jedinci, o které by se hra Letenských měla opírat. Zkušení fotbalisté, prověření vyspělými evropskými soutěžemi a s reprezentačními starty na kontě.
Jenže stoper Jiří Jarošík, na podzim tichá síla, je nyní automat na kolosální hrubky. Zimní posila Mario Holek se na hřišti schovává, jak se bojí hrát, a režisér Marek Matějovský vedle něj jen bezmocně rozhazuje rukama, protože jeho myšlenky spoluhráči často nechápou.
Čtvrtý do party - Libor Sionko - je pak navzdory šedinám i nadále v koncovce Janek. Jen včera v Mladé Boleslavi zazdil dvě jasné šance.
Proto Spartě uniká titul mezi prsty.
