Vybral si Andy Murray špatný Wimbledon?

Vybral si Andy Murray špatný Wimbledon? Britský tenista bez debat skóroval v tenisovém finále olympiády s Rogerem Federerem největší výhru kariéry, sedminásobného šampiona All England Clubu brutálně zničil, když mu povolil jen sedm gamů.
Bylo by ale zajímavé vědět, jaký Wimbledon by si Skot vybral, kdyby mohl. Jeho velká neděle přišla čtyři týdny poté, co se Švýcarem ztratil finále travnatého grandslamu a na kurtu plakal.
Co znamená víc – akce pod pěti kruhy, či největší z turnajů velké čtyřky?
Murray je dnes olympijským vítězem ve dvouhře stejně jako Miloš Mečíř, Nicolas Massu či Marc Rosset a také stále tenistou, který nikdy nezískal grandslam.
Jistě, vyhrát olympijský turnaj na domácí půdě, to je šance, kterou dostane jednou za život. Ale jen skutečný Wimbledon dělá z tenistů nesmrtelné legendy.
Pointu tomuto dilematu dodá až budoucnost. Pokud Murray přetaví olympijskou zkušenost v krok, jenž jeho tenisový vývoj posune na novou úroveň, a konečně začne vyhrávat i grandslamové turnaje, nebude muset litovat.
Serena Williamsová dostala za vystoupení v ženském singlu zlatou medaili. Ale upřímně řečeno, chtělo by to pro ni najít ještě o trochu cennější kov, třeba platinu. Ta by ještě lépe vystihovala její dominanci v olympijském turnaji. Za šest zápasů prohrála třicetiletá Američanka 17 gamů.
Jen pro představu, ty můžete ztratit i v jednom zápase a stále ho ještě vyhrát (např. 7:5, 5:7, 7:5). V posledních třech zápasech olympiády hrála proti posledním třem světovým jedničkám.
Ty jí dohromady vzaly 7 her – Wozniacká 3, Azarenková 3, Šarapovová 1. Serena prostě hrála svoji ligu a ostatní soupeřky byly o úroveň níž.
Fakt, že i po olympiádě je Serena až na čtvrtém místě žebříčku, je poněkud úsměvný. Naproti tomu jí na druhou Azarenkovou chybí už pouze necelých 800 bodů a člověk má pocit, že již po US Open bude nastolen odpovídající řád i na computeru.
K úplné dokonalosti pak sestry Williamsovy dovedly svou deblovou nadvládu. Hrály spolu třináct grandslamových finále ve čtyřhře, všechny úspěšně. Třikrát na olympiádě nastoupily k boji o deblové zlato a také nenašly přemožitelky.
Tak těžký byl boj Andrey Hlaváčkové s Lucií Hradeckou proti urostlým Američankám. Ještě k páru H+H. Člověk se musí těšit z toho, že se jim konečně dostalo pozornosti, jakou si zaslouží. Olympijské stříbro je posune alespoň na čas do pozice sportovních celebrit země, což nedokázal loňský titul z French Open ani jejich další velké úspěchy.
O to hůř se jim však bude ale také zbavovat cejchu deblistek, který tak nemají rády. Na druhé straně medaile bude mít snad pozitivní efekt i na jejich singlové kariéry. Za to, jak v Londýně zachránily český tenis od velkého Waterloo, si vše zaslouží.