Djokovič: Zpupně a zběsile. Proč nikdy nebude jako Federer a Nadal...
KOMENTÁŘ JANA JAROCHA | Na tenistu, který letos na kurtu ještě nenašel skutečného přemožitele, posbíral Novak Djokovič v roce 2020 až absurdní množství porážek. Bezstarostný mejdan v nočním klubu během Adria Tour, zatímco se celá planeta pokoušela ochránit před virem. Oznámení o založení hráčských odborů, když ve složitých časech potřebuje tenis především jednotu. Vzteklý výlev při US Open, jenž skončil nastřelením čárové sudí do krku a diskvalifikací skoro neohrozitelného favorita turnaje.
Jako by nestačilo, že kvůli pandemii přeskočilo Flushing Meadows tolik hvězd. Ta nejzářivější spáchá rituální sebevraždu v přímém přenosu.
Ufff, tohle už je fakt dlouhý seznam přešlapů tenisty, který je za poslední dekádu jasně nejlepší na světě. A stejně se mu nedostává tolik lásky jako jeho rivalům Rogeru Federerovi s Rafaelem Nadalem.
Sezona 2020 jako by byla mikrokosmem celé Djokovičovy kariéry. Ať udělá, co udělá, vždycky za rohem vykoukne čert a prohlásí: Kdepak, ty nejsi Roger nebo Rafa.
Toho ďáblíka má Djokovič především v sobě. Bez debat je geniálním hráčem, asi skutečně nejlepším v dějinách, což se do pár let velmi pravděpodobně ukáže i ve skóre grandslamových titulů. Zároveň si sám pod sebou vytrvale podřezává větev.
Je také ztělesněním přísloví, že cesta do pekla je dlážděna dobrými úmysly.
