Utkání s Jabloncem sešívaným absolutně nevyšlo. První poločas byl mizerný po všech stránkách, ve druhém Trpišovského svěřenci zabrali, dojeli ale na prachbídnou produktivitu a výtečného gólmana Hrubého. Duel s jiným soupeřem ze severu Čech, Teplicemi, ovšem byl úplně jiná pohádka.

V suchém triku. Jinak cestu Slavie za pátým ligovm triumfem nazvat nejde. Na tři body se vlastně ani moc nenadřeli, domácí celek totiž favorita nepotrápil ani v náznaku. Snadnou výhru rozhodně není radno přeceňovat, i tak ale zápas na Stínadlech nabídl hned několik věcí, které mohou pražský celek před důležitým zápasem s Plzní těšit.
Za prvé, Ondřej Kúdela hrát fotbal nezapomněl. Nemá to zrovna jednoduché, jelikož na postu stopera je ve Slavii za normálních okolností velká konkurence. Bývalý hráč Liberce tak častěji než coby aktér na hřišti prožíval duely svého týmu na lavičce či na tribuně, v základní sestavě se objevil naposledy 13. dubna.
Okolnosti (a především rozsáhlá marodka) si ovšem v sobotu vyžádaly Kúdelu v základu – a muž s patnáctkou na zádech si počínal více než dobře. Kromě parádní gólové hlavičky se blýskl především klidnou a sebevědomou rozehrávkou a nízká herní vytíženost na něm vůbec znát nebyla.
Za druhé, tajemství loňského léta se neopakuje. Zatímco předchozí, velkolepé posilování kádru lze zpětně vyhodnotit jako nepovedené (Ruslan Rotaň s Halilem Altintopem se z klubu pakovali už v půlce sezony a Portugalec Danny i kvůli zdravotnímu stavu také nezářil), letos vypadají čerstvé tváře v týmu Slavie velmi dobře.
Petera Olayinku zatím hodnotit nelze, Alexandru Baluta i Vladimír Coufal se ale zatím ukazují jako trefy do černého. První jmenovaný zatím do základní sestavy i kvůli zraněním jen postupně nakukuje, poslední zápasy ale jednoznačně ukazují, že si tam své stálé místo zaslouží.

Už v nepovedeném zápasu proti Jablonci jednoznačně patřil mezi ty lepší muže v červenobílém na hrací ploše. Povedený výkon si pak schoval i pod Stínadla. Aktivní, technický založený hráč, který se nebojí kombinace ani vymýšlet, na to v Edenu budou slyšet.
Druhý jmenovaný pak proti Teplicím předvedl svůj standard – v nejlepším slova smyslu. Coufal ihned po svém příchodu do Vršovic nastavil laťku svých výkonů velmi vysoko a nehodlá slevit ani po šesti odehraných kolech. Jeho bojovnost, skvělé centry a neustálá podpora ofenzivy z něj i za tak krátkou dobu udělaly pilíř slávistické defenzivy.
Jako bonus pak lze uvést vstřelený gól Jana Sýkory – hráč s šestkou na dresu patří dlouhodobě mezi největší sešívané opory, v koncovce mu však zatím sedala smůla na kopačky. Tu ofenzivní záložník proti Teplicím konečně protrhl a definitivně potvrdil slávistické vítězství.
Dost možná klíčový podzimní zápas s Plzní bude pro celek Jindřicha Trpišovského těžkou prověrkou – zkušená Viktoria bude pro domácí asi o dost těžším soupeřem než odpor téměř nekladoucí Teplice. Pohodová výhra 3:0 však kromě tří bodů do tabulky může po nepovedených posledních utkáních přinést i pohodu na slávistické kopačky. A to se počítá.