Přišel v listopadu 2012 jako šílený výlev ruského bohatýra Romana Abramoviče. Za své údajné nelichotivé výroky na adresu Chelsea, ještě z dob manažerování v Liverpoolu, dostal od fanoušků „blues“ logicky za uši. Rafael Benítez ale těmhle chrličům ohně stejně zajistil radostnou chvíli.
Je profesionál s vynikajícími taktickými praktikami. Dokázal motivovat nabouchanou Chelsea v druhořadé evropské soutěži.
A ve finále? Zatímco jeho portugalský sok Jorge Jesus měl čtvrt hodiny před koncem (i zásahem smůly) kompletně vystřídáno a třásl se, jestli jeho utavená Benfica zvládne hrozící prodloužení, Benitez mohl v klidu přežvykovat s rukama v kapsách. Pořád měl tři příležitosti ke změně v sestavě.
To finále Chelsea prohrát nemohla. Ač ho pomalinku začala, postupně přesýpala hru na svou stranu. A pořád mohla třemi čerstvými hráči Benfiku ještě víc přidusit.
Benitez před devíti lety dovedl Valencii k vítězství v Poháru UEFA, o rok později vyplnil tužbu ikoně Liverpoolu Stevenu Gerardovi, když společně vyhráli Ligu mistrů. A další, a další trofeje… Celkem jich má osm.
Španělský kouč není krizový manažer, majitel Chelsea Roman Abramovič s jeho nasazením sáhnul totálně vedle. Benitez neměl kvůli fanouškovské nevraživosti do Chelsea vůbec přijít, přesto, ač pozdě, vůbec nesouhlasím s jeho odchodem.
Benitez by táhl Chelsea k dalším vítězstvím, není třeba kvůli tomu platit nejdražšího trenéra na světě. I kdyby to měl být božský (Special One) kouč.
Související články
