Zlitý sudí je poslední kapka. Fotbalovou žumpu musí vypucovat ryzí osobnosti
Teď už nemá cenu být při zdi, nebo něco donekonečna obhajovat, hledat pochopení, výmluvy, zjemňovat situaci. Je mi moc smutno a cítím tu zhmotněnou zkaženost. Je mi smutno z českého fotbalového prostředí.
To, co předvedl čtvrtý rozhodčí Marek Pilný při utkání Příbram-Slavia, už mi fakt definitivně hnulo žlučí. Je snad ten člověk nesvéprávný, že se zlije jako carský kurýr před tím, než má odvést profesionální výkon, a za nějž jsou sudí dobře honorovaní Fotbalovou asociací České republiky?
Tenhle obrázek opravdu dokazuje absolutně nízkou úroveň českého fotbalového prostředí. Prostředí, v němž může jednu z nejvyšších funkcí vykonávat bezskrupulózní estébák, který je ke korýtku (ne)zodpovědně zvolen při hlasování svými buďto nohsledy, nebo lidmi, kteří z něj mají strach a z vlastního prospěchu, nebo spíš ze strachu z vlastního neprospěchu, táhnou s ním.
Je to prostředí, v němž pofiderní a pochybné výkony rozhodčích znehodnocují výsledky fotbalových zápasů. Není těžké vybudovat si důvěru v ligovou soutěž, je to nemožné.
Nerovný je boj o důležitá místa v tabulce. Kdo vyhraje ligu, kdo si zahraje kvalifikaci o Ligu mistrů, kdo se zachrání, kdo spadne... To jsou všechno otázky, na které u nás leckdy neodpovídá dění a sportovní výkon fotbalistů na hřišti, jejich snaha, pot, ale jsou to otázky, u nichž je důvodné podezření, že jsou zodpovídány za kulisami u stolů přes tahy šedých bytostí.
A pak si Marek Pilný přicupitá u Litavky k hřišti, nasáklý alkoholem tam ze sebe dělá šaška, nízkou bytost, a ani si v tom stavu nemůže uvědomit, že přesně to samé pak dělá z celého českého fotbalu.
Tohle už není žádný roztomilý Kocourkov, ale žumpa, kterou je třeba od základu vypucovat nastoupením silných osobností, lidí se zdravým charakterem, ryzích mužů a klidně i žen. Prostě se opravdu ve fotbale, ve státu ve státě, sjednotit a ukázat, že než osobní prospěch je cennější obecní veselí a radost z té hry.
Komické je pak vědění, že o Pilném bude rozhodovat předseda Komise rozhodčích Miroslav Tulinger, který klidně nominuje na dva zápasy Příbrami po sobě čtyři stejné postavy, aby utkání řídily. Člověk, který stejně jako spoustu dalších ve vedení fotbalu nemá nikoho mistrovat, kárat a soudit, ale který se má sám zodpovídat, jestli je „čistý“ a sám před sebou a před veřejností obstojí.
Ne, už se nikdy nekrčte před takzvanými elitami podivného spolku. Daleko cennější je inteligentní fanoušek, který má fotbal rád, než člověk, který si vzal fotbal jako rukojmí a vysaje ho, aby mu bylo hej.
