Stačil jediný týden. Fanoušci Arsenalu znovu skrývají tváře do dlaní. Jejich tým totiž během několika dní odhodil reálnou šanci na zisk vysněného mistrovského titulu. Porážky s Evertonem a Manchesterem City zabořily londýnský klub do hluboké stoky, ze které vede jen pořádně složitá cesta ven. Znovu se tak potvrdila pravda, která se nad Arsenalem vznáší už několik let: Když se má něco pokazit, pokazí se to. Tutově.
Když „kanonýři“ vstupovali do úterního zápasu na půdě Evertonu, platili za jednoho z favoritů na vítěze Premier League. Měli za sebou tři výhry s impozantním skóre 11:3, jejich ztráta na vedoucí Chelsea byla marginální. Pouze tři body. V Goodison Parku Arsenal rychle vedl, ve druhém poločase však předvedl vratkou psychiku tenistky z druhé stovky žebříčku, která má dopodávat nadějně rozehraný zápas proti soupeřce ze špičky. Rozsype se. Tak jako Arsenal. Dva inkasované góly a bylo po nadějích na bodový zisk.
V neděli se situace jako přes kopírák opakovala. Rychlý úvodní zářez na půdě Manchesteru City, potom kolaps a porážka 1:2. Ztráta na čelo tabulky rázem vyletěla na devět bodů a Arsenal se musí začít otáčet spíš za sebe. Reálně má totiž nakročeno k nejhorší sezoně pod trenérem Arsénem Wengerem.
SESTŘIH Premier League: Manchester City - Arsenal 2:1. Domácí otočili šlágr ve druhém poločase
Video se připravuje ...
Od roku 1996, kdy Francouz točí klubovým kormidlem, totiž Arsenal neskončil v lize hůř než čtvrtý. Ať čelil sebevětším problémům, rozsáhlé marodce, exodu hlavních opor či mizerné formě, vždycky dokázal čtvrtou příčku, která zaručuje postup do Ligy mistrů, urvat. Nyní se to povést nemusí.
„Kanonýři“ totiž trpí stejnými nemocemi, jako v předešlých sezonách. Chybí jim typický zabiják do šestnáctky, obrana je při zranění Shkodrana Mustafiho jako cedník, kouč Wenger navíc opakovaně nedokáže své svěřence mentálně připravit na těžké souboje s hlavními rivaly. Navíc se objevily další varující příznaky.
Gólman Petr Čech letí s výkonností dolů, v duelech s Evertonem i City se vždy podepsal pod jeden gól. Některé šance soupeři sice chytil, už delší dobu ale není tou oporou, jakou by měl být. Laciné branky se na jeho kontě množí. Mozek týmu Mesut Özil pak pravidelně v bitvách s nejlepšími soupeři mizí z trávníku a není prakticky vůbec vidět.
K tomu musíme přičíst skutečnost, že Arsenal čelí možná největší konkurenci za poslední dvě dekády. Rozjetá Chelsea pod Antonio Contem, Guardiolovo City, Mourinho a jeho Manchester United, Kloppův Liverpool či hladový Tottenham. Z téhle rovnice vychází, že rozložení „kanonýři“ budou jen těžko bránit postavení v elitní čtyřce. A pokud ho neubrání, bude to s ohledem na historii obrovská blamáž.
Témata:
fotbal, anglie, blog, Arsenal, Petr Čech, Premier League, sport, Jan Vacek, Arséne Wenger, Fotbal na Heureka.cz
Související články
