Sebevědomí. Pro Spartu nedostatkový artikl, místo uklidnění se rozklepala
Za běžné konstelace by bod z Jablonce nebyl průšvihem. V situaci, kdy Sparta vedla na severu Čech po poločase 2:0, je však konečná remíza ztrátou dvou bodů. Jednoznačně. Znovu o sobě totiž dala vědět dlouhodobá bolest Pražanů: neodolnost a křehkost. Letenští za ni znovu draze zaplatili.
Na Střelnici se při tom všechno vyvíjelo směrem, jaký si Sparta před výkopem vysnila. Vstřelila dva rychlé góly, v prvním poločase Jablonec vůbec do ničeho nepustila. Nad zápasem měla plnou kontrolu.
Po inkasované brance v úvodu druhého dějství jí ale automaticky dala z ruky. Přitom k tomu nebyl důvod. Hosté pořád vedli, byli ve výhodnější pozici. Místo uklidnění situace a návratu k výkonu z úvodních 45 minut se ovšem rozklepali. Už to samo o sobě byl indikátor, že se blíží problém. Tomu dal jasnou konturu Jan Chramosta, který nádhernou patičkou vyrovnal.
„Jsme stále křehcí ve smyslu odolnosti. Jde o to, abychom nepodlehli případnému tlaku, neobávali se o výsledek a zápas dohráli fotbalově.“ prohlásil po utkání na tiskové konferenci trenér Václav Jílek.
Během podzimu to z jeho úst zaznělo už několikrát, kýžená odezva se však stále nedostavuje.
Zatímco herně a výsledkově se Sparta, byť po malých krůčcích, zlepšuje, v otázce sebevědomí stále přešlapuje na místě. Pokud chce být skutečně úspěšným týmem, bude to muset změnit.
