Zmoudření zlobivého Honzy. Kuchta už zjistil, že pálit mosty není nutné
KOMENTÁŘ JIŘÍHO FEJGLA | Zase mizí z velké adresy, opět po nedlouhé době. Jenže jinak, lépe, s možností znovu vzít za kliku na letenské bráně. Jan Kuchta je občas tvrdohlavý, jindy zlobivý, pro Spartu i Slavii, v jejichž dresu slavil tituly a prožil velké příběhy v evropských pohárech, však odvedl mnohé. Přesto má s oběma značkami tak odlišný vztah…
Vysvětlení je známé. Odchod z první nablýskané štace se mu, bohužel, nepodařil. Když přestupoval na začátku ledna 2022 ze Slavie do Lokomotivu Moskva, zabouchl za sebou dveře drsně a nevybíravě. Rozhádal se především s asistentem Zdeňkem Houšteckým a měl jasno: zpátky už nikdy.
Také to potvrdil při návratu z Ruska, tehdy jeho vazby s červenobílým klubem zemřely definitivně. Vybral si rivala a navrch byl prostořeký.
Po dvou letech na Letné zase měnil dres – a opět po tom toužil, bažil, dával jasně najevo, že ho láká nové prostředí. Tentokrát však (rozumně) přibrzdil. Nepustil se do boje s vedením, nehází kolem sebe špínu, zachovává dekorum, i když v areálu na Strahově moc dobře vědí, že dokáže být kyselý, nepříjemný, tvrdohlavý.
Uzná, že Sparta pro něj udělala mnohé, vyrvala ho z ruského zmaru, vzájemně si pomohli ke dvěma oslavám pro šampiony, dala mu důležitou roli. Zvládla (tady zazářilo zejména trio Tomáš Rosický, Tomáš Sivok, Brian Priske) jeho povahu.
Je dobře, že zlobivý chlapec zmoudřel. Pálit mosty není nutné.
