Roman Kreuziger působí navenek vyrovnaně ohledně faktu, že nebude startovat na olympiádě v Riu. To, co je pro mnohé šokem, pečlivě zvažoval několik týdnů. Rozhodl se podle svého nejlepšího uvážení, není důvod myslet si opak.
Proč tuhle očividnou okolnost zdůrazňovat? Protože leckoho napadne, že se jako bumerang vrací čtyři roky stará sága, během níž Kreuziger rozporoval nominaci do Londýna, přál si ji postavit jinak a nakonec Británii opouštěl nepěkně peskovaný, že upřednostnil zájmy týmu (tehdy Astany) před reprezentací. A že proto všeobecně ceněný pracant letos absentuje.
To, že Kreuziger dal tentokrát přednost sobě před reprezentačním dresem, i když v něm mohl mít šanci na přední olympijské umístění, nemá důvod v dětinském trucu z minulosti. Kombinaci Tour a Vuelty, těžkou dost i bez olympiády uprostřed, je letos v jeho zájmu zvládnout. Jeho stáj Tinkoff se rozpadá, Kreuzigerovi je třicet a práci potřebuje. Loajalita je namístě.
Cyklistika je specifický sport. Kolikrát se závod rozhoduje v jednom okamžiku, připomínajícím jeden výstřel. Jste tam a rázem saháte po zlatu, zaváháte a nemáte nic.
Časovka je spravedlivější, ale Kreuziger by jel hromadný závod. Dvakrát se z olympiády vracel bez výrazného zápisu. Letos to mohlo být jinak, kopce byly jeho stylu závodění příznivé. Ale taky to tak být nemuselo. A co pak, zbitý z ježdění a cestování, dělat na Vueltě? To by nemuselo dopadnout dobře.
Navíc Kreuziger nenechává český tým na holičkách. Lídra bude čtyřčlenná sestava mít v Leopoldu Königovi, z jednoho pohledu na věc může být všechno dokonce čitelnější, když se celá taktika nasměruje na jednu jasnou kartu. Buď to vyjde, nebo ne, ale nebudou pochyby.
Je to sice olympiáda, svátek svátků, ale Kreuziger už na ní byl. Třeba se na ni ještě jednou i vrátí. Ale budou tomu okolnosti muset být nakloněné víc než letos.
Témata:
blog, cyklistika, olympiáda, Roman Kreuziger, jiří punčochář, sport, Rio 2016, Sport na Heureka.cz
Související články
