Motocyklová Grand Prix v Brně je pro letošek za námi a zase se počítá: stála za to? Přes rekordní dotaci rovných sto milionů z erárních peněz (stát, město Brno, JM kraj) však debata není tak silně zacílena na drahou, ztrátovou a soukromou akci, jak bývala GP „propírána“ dřív. Peníze letos poprvé po hodně dlouhé době nejsou alfou a omegou týdne, mluví se téměř výhradně o motorkách a výkonech na trati. Pro pořádající spolek je to ideální stav.
Můžeme se ptát, proč letos Grand Prix není tak výrazným terčem, když z erárních pokladen do ní nateklo daleko nejvíc peněz v celé historii. O deset milionů korun víc od státu než vloni, abychom byli konkrétní. Jestli kritici takového hospodaření pomalu rezignovali, jestli je to kvůli pětileté smlouvě pro pořádající spolek (takže se nemusí každým rokem hlasitě zvedat prst, že letos jsou motorky v Brně naposled) nebo proto, že rozpočet je celý veřejný, tedy složený z dotací a tržeb ze vstupného, a prostoru pro zlidovělé spekulace, kdo se napakoval, tolik není.
Byly doby, kdy státní podpora Grand Prix byla daleko nižší, přesto bylo křiku okolo výrazně víc. Co je jinak?
Pravděpodobně to souvisí celkově s atmosférou, která kolem závodu, pořádaného spolkem (založeným městem Brnem a JM krajem) poslední dva roky panuje.
Na první pohled se Grand Prix může potýkat s úbytkem příznivců. Návštěva po dva roky nepřesáhla obligátních 200 tisíc diváků, prodeje vstupenek na nedělní závodní program dosahují „pouze“ hranice pěti tisíc. Nové studie už nemluví o jedné a půl miliardě korun, utracené návštěvníky Brna během celého týdne, ale o polovině této částky.
V obecnější rovině to vůbec není zlá bilance.
Možná jsou tato čísla reálnější než dřív. Třeba proto tolik nedráždí. Nemusí být šroubovaná do drakonických výšek jako ta, anoncovaná v době svíravé nejisté existence Grand Prix na Masarykově okruhu. Kdo ví, kolikrát byla akce skutečně blízko pádu do propasti, a kolikrát to bylo jen na papíře.
Od roku 2016 tahle nejistota nepanuje. Uklidnění s tím související přineslo i lidštější pohled na závod. V hlavní roli už po víkendu není ztrátovost, potenciálně záchrana Grand Prix, ale velmi slušný výkon Karla Abrahama, bravurní počin Marca Márqueze s brzkou výměnou motorky po dešti nebo další ze stíhacích jízd Valentina Rossiho v Brně.
Klid má i Automodrom, který akci dodává „na klíč“ spolku, čili z organizačního hlediska dělá perfektně to, co dělal celé roky.
Závod není horší, lepší, jiný nebo specifičtější než jakýkoliv jiný v seriálu mistrovství světa.
Buď se to sejde jako vloni a MotoGP nabídne drama, nebo hvězdy sehrají svůj part trochu jinak a vítěz krouží po okruhu na prvním místě sám jako letos. Tak to je i jinde po světě.
Grand Prix je drahá, to je holý fakt. Sto milionů je pořád dost peněz, ať je zaplatíte za cokoliv.
Je však taky pořád dobrá. Svoje místo v českém sportovním kalendáři rozhodně má.
Související články
