Pád fotbalistů Plzně se nekoná. Čtvrtfinále může vyjít za rok
Do zápasu šli s komfortním náskokem 4:1. Přesto se hráči Lyonu třásli, aby o postup do čtvrtfinále Evropské ligy nepřišli. Plzeň ve druhém poločase předvedla možná nejlepší výkon v evropských pohárech. Hráči šlapali, dřeli, francouzského protivníka doslova stáhli z kůže. Výhra 2:1 mohla být ještě vyšší, jen kousíček chyběl k senzačnímu postupu.
Západočeši ukázali, že stále dokážou vystřihnout výkon mužstva nadstandardního evropského formátu. Pád mezi „šedivé“ celky české ligy zatím rozhodně nehrozí. Přitom ještě v neděli to vypadalo úplně jinak…
Slovácko? Pískot, přibývající rozpaky. Lyon? Bujarý jásot, dokonce vyvolávání jména Dušana Uhrina. Plzeň po „týdnu hrůzy“ nastavila fotbalové veřejnosti druhou tvář. Tu líbivou, kterou si v minulých letech podmanila českou ligu a vydřela respekt po celé Evropě.
Jak je možné, že téměř totožný tým v Lyonu vybouchne 1:4 a za týden doma stejného soupeře prakticky nepustí za půlku? Plzeňští fotbalisté totiž v sobě pořád mají dravost a jiskru, díky níž už třikrát za sebou hráli evropské poháry i na jaře.
Když se soustředí, plní pokyny a nedělají chyby, dokážou velké věci. Historický postup do čtvrtfinále, kam se z českých týmů naposledy probojoval v poháru UEFA Liberec v sezoně 2001/2002, byl nakonec hodně blízko. Hráči si teď mohou vzteky trhat všechny vlasy, že vybouchli na Lyonu, doma nedali penaltu a zahodili možná dalších deset šancí.
Uhrinův soubor se rozloučil s třetím extrémně úspěšným ročníkem v Evropě. Plzeň si podruhé za sebou zahrála dvě kola na jaře, sejmula silný Šachtar. Navíc sbírala body do koeficientu a potvrdila příslušnost k širší evropské elitě.
Tým si navíc dokázal, že je velkého výkonu schopný i bez svého kapitána. Nic proti Pavlu Horváthovi. Za to, co v Plzni zvládl, by mu před stadionem měli postavit sochu. Každá éra ale jednou končí, pokud se nic nezmění, od léta ho čeká poslední sezona aktivního fotbalisty.
Plzeňské představení ze čtvrtečního večera naznačilo, že by to do budoucna mohlo jít i bez něj. Hrošovský s Hořavou utkání zvládli na výbornou, benjamínek v sestavě si počínal suverénním způsobem.
Parta ze Štruncových sadů má zkrátka v sobě pořád punc evropské kvality.
