Dvě Australian Open, dvě semifinále. Pokaždé statečné boje, těsné výsledky. Přesto se u Tomáše Berdycha za jediný rok změnilo mnohé. Z dlouholetého příslušníka absolutní tenisové špičky se znovu stává dravec. Agresivní, riskující, nebezpečný. Odhodlaný soupeři vnutit vlastní hru. Přes skvěle hrajícího Andy Murrayho to do druhého grandslamového finále nešlo. Berdych ale nesmí polevit a pokračovat v započaté stezce, po které se v roce 2015 vydal s novým týmem.
Nové koště dobře mete. Přísloví, které během Australian Open v souvislosti s Tomášem Berdychem vyslovil i daviscupový kapitán Jaroslav Navrátil, určitě platí. Český tenista vypadá na prahu roku 2015 sebevědomější, rychlejší, energičtější a ještě víc ochotný obětovat vše pro jedinou věc, svůj vysněný cíl.
TITUL NA GRANDSLAMU.
To sladké a vyzývavé slovo, které Berdych už mnohokrát marně pokoušel. Na Australian Open, „Happy Slamu“ většiny tenistů, došel stejně jako loni do semifinále. Tentokrát byl svému triumfu možná úplně nejblíž ve své kariéře.
Berdych se pod novým koučem Vallverduem vrátil ke kořenům své hry. Proslulým dělovým „klaksonem“ z forhendu tlačil soupeře, spoléhal na zabijácký první servis. K tomu se snažil chodit pro body na síť, víc riskovat a nutit protivníky do krátkých výměn. Zlepšil fyzičku, lépe se pohyboval na kurtu.
Tímhle stylem zaskočil ve čtvrtfinále Nadala. Španějský bojovník až na třetí set nebyl schopný vůbec vzdorovat, na kurtu byl až druhým hráčem. Berdych až s neuvěřitelnou lehkostí zlomil sedmnáctizápasové prokletí a s kamennou tváří bez ztráty jediného setu si šel pro zářez dalšího borce, Andy Murrayho.
Na železného Skota palebná taktika rovněž platila, bohužel jen v prvním setu. Murray pak našel svou hvězdou formu, se kterou vyhrál US Open i Wimbledon. Naopak vytáhlý rodák z Valašského Meziříčí už nedokázal tak často chodit na síť, diktovat výměny, naskakovaly mu nevynucené chyby. Sám musel uznale zatleskat, co díky brutálnímu fyzickému fondu Murray zvládl uhrát a doběhnout.
Titul v Austrálii letos opět nevyšel. Berdycha už v šatně dusilo zklamání, naštvanost. „Nemá cenu se na tu dřinu vybodnout, mám to ještě zapotřebí?“ Možná i takové otázky se honily českému hráči hlavou.
Takovým přemýšlením by ale udělal obrovskou chybu. Naopak. Berdych musí pokračovat v tom, co s novým trenérským štábem započali. Změny na devětadvacetiletém hráči jsou vidět už teď, sotva po několika týdnech přípravy. Jak řekl Berdych po utkání – když se to bude vyvíjet a pokračovat stejným směrem, mám se akorát na co těšit. Sezona je dlouhá, může být hodně zajímavá.
Takový přístup je správný a Berdycha opravdu může dovést k té nejvyšší metě. Titul na grandslamu by si za všechnu píli a dlouholetou příslušnost k tenisové TOP 10 určitě zasloužil.
