Chvíli po výkopu byli na ručník. Po zaváhání jednoho z nezkušenějších hráčů Milana Petržely brzy prohrávali. Následně zahodili penaltu, kterou mohli naskočit do zápasu. Nic z toho plzeňské fotbalisty nezastavilo. Zkušení borci z řad českého mistra ukázali velké srdce, klíčovou bitvu s CSKA otočili a dokonale zúročili své letité zkušenosti. Vrbova parta potvrdila, že těžké zápasy umí. A že ji není radno odepisovat ani na nejslavnějším pódiu v Lize mistrů…

O plzeňských fotbalistech si můžete myslet leccos. Že už jsou za zenitem, že čas od času dostávají příděly nebo v lize nezapnou tak, jak je potřeba. Nepočítejme chování mimo hřiště, o kterém se též napsalo dost.
Jenže když jde opravdu do tuhého, Vrbova „smečka“ prostě umí. Zkoncentruje se, zacílí a důležitý moment zvládne. V Moskvě zkušené hráče nezastavil ani brzký gól, ani neproměněná penalta. Momenty, které by slabší jedince oslabily a definitivně zašlapaly do země, Hubníkovi, Hrošovskému a spol. nevzaly kuráž.
Hráči o přestávce utěšili zlomeného Procházku. Slovenský bojovník měl v hlavě, že zkaženou „desítkou“ zkazil parťákům zápas. Spoluhráči ho ale v šatně podrželi, povzbudili a nalili mu síly do druhého dějství. Udělali přesně to, co sklíčený Procházka potřeboval.
Plzeň i díky famóznímu Hruškovi přežila pár šancí, s pomocí nutné dávky štěstí se hostům podařilo vyrovnat. Západočeši šli dál odvážně za svým cílem, gól mužstvo nastartoval. Devět minut před koncem základní hrací doby senzačně zasadili sebevědomému CSKA rozhodující úder a definitivně zmrazili Lužniky.
Výhra 2:1 může napsat další kapitolu zlaté knihy plzeňské Viktorie. Při třetí účasti v Lize mistrů je Plzeň na nejlepší cestě znovu projít do pohárového jara, tím se žádný český klub pochlubit nemůže. Co by Slavia nebo Sparta daly za to, že se jejich hráči perou v Moskvě a takovým stylem otočí špatně rozjeté utkání?
Tahle parta mužů ověnčených úspěchy evidentně stále nekončí. Naopak si může vychutnat další potlesk a emoce po velké výhře…

