Jaký je rozdíl mezi Davidem Lafatou a Shkëlzenem Gashim? Jen malý. Lafatu neznají v Řecku a Gashiho v Česku. Přesto jsou oba nejlepšími fotbalisty roku 2014 a králi střelců loňské sezony. První v Česku a druhý ve Švýcarsku. Zatímco jeden o Lize mistrů sní, druhý si letos na jaře zahrál za Basilej dokonce její vyřazovací část.
Tolik malý vzorek pro srovnání českého fotbalu s fotbalem albánským. Nad faktem, že reprezentační mužstvo této balkánské země postoupilo poprvé v historii na evropský šampionát, není nutné se nijak zvlášť rozplývat.
Nebude to pro nikoho atraktivní soupeř a ekonomika s necelými třemi miliony obyvatel představuje spíš slabší trh a potenciál. Kdo by ale ohrnoval nos, měl by se za něj spíš chytit.
Už při rozšíření počtů účastníků závěrečného turnaje bylo jasné, že evropský fotbal se rozkročuje spíš do šířky, než aby pěstoval kultovní soutěž. Na to má Ligu mistrů. Bylo zároveň jasné, že mezi účastníky někdo takový jako Albánie, Severní Irsko či Wales bude.
Rozšířit si obzory
Když už to tak je, navrhuji vidět pozitiva. Za sebe se budu těšit na akci, která mi pomůže rozšířit fotbalové obzory. Akci, která může aspirovat na vysoce zajímavou tím, jak se takoví outsideři mohou stát proměnnými v postupové matematice. Těším se na jejich fotbal, vždyť velká jména nemusí být jeho zárukou.
Fandit tradičním zemím a vyhlížet jejich hvězdy, to bez debat k fanouškovství patří. Ovšem dobrý fanoušek si nemohl nevšimnout, jak se v posledních letech evropská kvalita přelévá. Mezi hráčskou elitou dochází ke střídání stráží a velká národní mužstva nenabízejí až tolik podívané. Třeba Itálie na minulém EURO dala v šesti zápasech šest gólů, a to byla ve finále.
Dívat se spatra na některé méně tradiční až exotické týmy mířící do Francie, a být přitom po holínky zabořen v české hlíně? Ani náhodou. Vždyť navzdory velmi solidní historii zdejšího fotbalu na kontinentálních vrcholech nejsou zrovna Češi pro Západ zdaleka atraktivní. A myslíme si jistě, že to není správné.
Ještě kdybychom disponovali nějakým supertýmem, mohli bychom říkat - jasně, Albánie, ať nám ji nalosují, udělá nám stafáž k postupu. Fakt je, že česká sestava poskládaná z toho, co jakž takž hraje dobrý fotbal mezi Teplicemi a Uherským Hradištěm, v mezinárodním měřítku trpí.
Albánii reprezentují hráči z francouzské, italské, německé, švýcarské a turecké ligy. Pravda, jmény je moc neznáme. Do příštího června to může být dobrý domácí úkol.
Témata:
fotbal, reprezentace, blog, kvalifikace, sport, euro2016, Albánie, Josef Káninský, Sport na Heureka.cz
Související články
